S.T.A.L.K.E.R. LARP
Stalker 2009 report od Dikobraze
Konečně jsem se dostal k PC, abych napsal pár řádek k akci. Na začátek
bych se rád vyzpovídal ze svých dojmů ještě před larpem, jelikož jsem
na Stalkera vezl dva lidi, kteří z podobným typem akcí neměli zkušenost
a obával jsem se, jak se jim bude hra líbit a jak se oni budou líbit
organizátorům. No, všechno dopalo dobře a myslím si, že i oni se začnou
řadit mezi lidi, kteří dělí rok na období, kdy je Stalker a kdy se těší
na dalšího Stalkera.
Přivezl jsem si domů hromadu dojmů a zážitků, které ve mně budou vřít, dokud opět nevkročím do Milovic s puškou v ruce, Geigerem a brašnou na artefakty.
Díky organizátorům za perfektně připravenou akci, moc se mi líbit koncept a stavba celé hry (když jsem se dozvěděl, že bude delší, než loni, tak jsem se začal bát, aby hra neztrácela spád a logiku), nic z toho se naštěstí (skoro) nestalo a Stalker byl opět jeden z nejlepších larpů, kterých jsem se kdy zúčastnil.
Atmosféra byla hustá, všemožné akce mě neuvěřitelně bavily, užíval jsem si plnění questů pro vědce, perfektní anomálie (elektrické byly úžasné), nápadité questy a možnost sem tam si vymyslet vlastní, Barman! byl úplně skvělý. Pak přirozený, nenucený a přitom atmosferický a opravdový roleplaying většiny postav i CP, samotný Bar, zombíci a noční lovy, Monolit, který nešel zničit hrubou silou, ale muselo se na něj chytře a oklikou pomocí rp, vyzvídání a infiltrace, mučení Foxe, naprosto neuvěřitelně realisticky připravené podzemí (ve kterém žel nikdo nebyl ), armádu a její mučení obřím mamutím pyjem, propustky, freedoom a předpady karavan, ale především perfektní organizaci v pozadí, díky které to všechno šlapalo, jak mělo.
Bezvadný byl aftermach dungeon. Byť jsem se jako jedna z potvor válel dvě hodiny v prachu a za psychadelického poblikávání anomálií z povzdálí naslouchal mým zombie – spolubratrům, jak trhají na kusy ubohé průzkumníky, byl dungeon jeden z nejsilnějších zážiků celé hry. Díky všem, kdo jej připravili, navštívili a neméně pak za zpětnou vazbu později u ohně, která moc potěšila.
Úžasná byla taky bugina, která brázdila zónu a inspirovala mě, ranní oheň u armádní základny, který mi zachránil život, výprava vědců a spousta dalších věcí, na které budu dlouho vzpomínat.
Musím napsat i několik kritických poznámek. Nejhorší byl moment, kdy měli vědci vstoupit do dungeonu, přes hodinu jsme čekali (to už jsem měl opravdu dost, štvalo mě úplně všechno), až bude připravený, nakonec jsme tam šli a nikdo tam nebyl, všechno podstatné se odehrálo jinde.
Zóna byla až moc velká, za celou hru jsme nachodili tisíc kilometrů mezi VML a Barem. (Nicméně to neberte jako kritiku, vím, že s prostorem byly potíže a Casovi patří velký dík, že prostor vůbec vyjednal.)
O hlavním příběhu jsem se dozvěděl poměrně nepřirozenou cestou od vědců a vyprávění mě hodně překvapilo, protože jsme během hry před tím na nic z příběhu přirozenou cestou nenarazili. Ani vědci se v rámci všemožných questů a ropleplayingu nezmínili, že by nějaké z těchto CP existovalo. Osobně to pro mě bylo hodně násilné a je mi jasné, že se mnoho hráčů k tomuto příběhu vůbec nemuselo dostat.
Suma sumárum nelituju ani jediné minuty (i těch nudnějších, nebo méně zábavných), které jsem v Milovicích strávil. Napsal jsem asi všechno co jsem chtěl, budu se těšit na nějaké příští akci! Díky moc!!!
Přivezl jsem si domů hromadu dojmů a zážitků, které ve mně budou vřít, dokud opět nevkročím do Milovic s puškou v ruce, Geigerem a brašnou na artefakty.
Díky organizátorům za perfektně připravenou akci, moc se mi líbit koncept a stavba celé hry (když jsem se dozvěděl, že bude delší, než loni, tak jsem se začal bát, aby hra neztrácela spád a logiku), nic z toho se naštěstí (skoro) nestalo a Stalker byl opět jeden z nejlepších larpů, kterých jsem se kdy zúčastnil.
Atmosféra byla hustá, všemožné akce mě neuvěřitelně bavily, užíval jsem si plnění questů pro vědce, perfektní anomálie (elektrické byly úžasné), nápadité questy a možnost sem tam si vymyslet vlastní, Barman! byl úplně skvělý. Pak přirozený, nenucený a přitom atmosferický a opravdový roleplaying většiny postav i CP, samotný Bar, zombíci a noční lovy, Monolit, který nešel zničit hrubou silou, ale muselo se na něj chytře a oklikou pomocí rp, vyzvídání a infiltrace, mučení Foxe, naprosto neuvěřitelně realisticky připravené podzemí (ve kterém žel nikdo nebyl ), armádu a její mučení obřím mamutím pyjem, propustky, freedoom a předpady karavan, ale především perfektní organizaci v pozadí, díky které to všechno šlapalo, jak mělo.
Bezvadný byl aftermach dungeon. Byť jsem se jako jedna z potvor válel dvě hodiny v prachu a za psychadelického poblikávání anomálií z povzdálí naslouchal mým zombie – spolubratrům, jak trhají na kusy ubohé průzkumníky, byl dungeon jeden z nejsilnějších zážiků celé hry. Díky všem, kdo jej připravili, navštívili a neméně pak za zpětnou vazbu později u ohně, která moc potěšila.
Úžasná byla taky bugina, která brázdila zónu a inspirovala mě, ranní oheň u armádní základny, který mi zachránil život, výprava vědců a spousta dalších věcí, na které budu dlouho vzpomínat.
Musím napsat i několik kritických poznámek. Nejhorší byl moment, kdy měli vědci vstoupit do dungeonu, přes hodinu jsme čekali (to už jsem měl opravdu dost, štvalo mě úplně všechno), až bude připravený, nakonec jsme tam šli a nikdo tam nebyl, všechno podstatné se odehrálo jinde.
Zóna byla až moc velká, za celou hru jsme nachodili tisíc kilometrů mezi VML a Barem. (Nicméně to neberte jako kritiku, vím, že s prostorem byly potíže a Casovi patří velký dík, že prostor vůbec vyjednal.)
O hlavním příběhu jsem se dozvěděl poměrně nepřirozenou cestou od vědců a vyprávění mě hodně překvapilo, protože jsme během hry před tím na nic z příběhu přirozenou cestou nenarazili. Ani vědci se v rámci všemožných questů a ropleplayingu nezmínili, že by nějaké z těchto CP existovalo. Osobně to pro mě bylo hodně násilné a je mi jasné, že se mnoho hráčů k tomuto příběhu vůbec nemuselo dostat.
Suma sumárum nelituju ani jediné minuty (i těch nudnějších, nebo méně zábavných), které jsem v Milovicích strávil. Napsal jsem asi všechno co jsem chtěl, budu se těšit na nějaké příští akci! Díky moc!!!
