• shadow of chernobyl
  • clearsky
  • call of pripyat
  • stalker 2
  • metro 2033
  • modding
  • larp
  • Čerrnobyl
  • forum
Registrovaných užívateľov: 2849
Zaslaných príspevkov: 99173
forum
S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl
Datastor Modpack The number one source for all S.T.A.L.K.E.R. files, news, and more! Come on in! Main Spanish STALKER Community STALKER Community in France RPG Vault
GlobalSoftGames Prvá slovenská fanstránka o hernej sérii WORMS NightStalkers: Return to Chernogorsk Zone - OFP Mod ChernobylZne.cz




S.T.A.L.K.E.R. Shadow of Chernobyl

Poviedka na pokračovanie - V Bare 100RADov

ciara
04.06.2007 | Branislav Šiftár
UPOZORNENIE! Čítanie poviedok zverejnených v tomto článku môže spôsobovať záchvaty smiechu a následný únik moču alebo stolice. Šesť z piatich autorov odporúča použitie hnedých bezpečnostných trenírok! Ďalej sa v poviedkach môžu vyskytovať vulgarizmy, alebo narážky na určité sexuálne a iné menšiny. Chyba nieje vo vašom monitore!
Ak máte menej ako 18 rokov, slabšie nervy, ste stalker na dôchodku, alebo patríte k niektorej z glosovaných minorít, uprednostnite prosím pred prečítaním prvej kapitoly návštevu najbližšej fanstránky hry The Sims 2 - Mazlíčci.
 
Postavy a mená, použité v poviedke v rôznych situáciách, sú čisto fiktívne. Ich podobnosť s menami užívateľov na komunitnom fóre je náhodná. Nevyjadrujú postoj autorov k tej-ktorej osobe. Ak ste sa v príbehu našli, tak vám treba. Ak nie, nebojte sa, aj na vás prijde!
 
 nasledujúca strana >>
 
 
V Bare 100RADov
 
Kto skôr žmurkne kanec!
1. Kapitola [beestar]
"Očúvaj ma synko," zareval Barman a odstrčil stalkera-vyhadzovača, ktorý blokoval chodbu za barový pult.
Sťažovali sme sa totiž na jedného ožratého stalkera ktorý vytrvalo odmietal akúkoľvek normálnu komunikáciu a stále si popod nos mrmlal niečo o rodinných rifliach... Toľko vzdychal a otravoval nás či mu ich nezoženieme alebo neprinesieme, že nám to časom poriadne začalo liezť na nervy. Koho môžu preboha zaujímať rifle po dedovi?

Tak sme ho nakoniec spoločnými silami spoločne s Barmanom a Pleasekomínom, ktorý postával za mrežami pri vchode vystrkali pred vchod. Stalkerovi sa to pochopiteľne nepáčilo, tak začal okolo seba šermovať nožíkom. Nanešťastie sa zakopol o Mareka, ležiaceho pri prázdnej bedničke od vodky, ktorý práve oslavoval skúšku dospelosti, takže sa náhodou trikrát napichol na svoj vlastný nôž. Nechali sme ho tam, vraj má prísť nejaký Feďka Nekrofil.
"Tak to by sme jako mali," prehodil Barman s úľavou a vrátil sa k obrovskému hrncu v ktorom varil hlavu kanca vo vlastnej šťave. Nič na tom, že ešte stále gúľal očami a sledoval čo sa deje. Počas všeobecnej zábavy, keď sme s ním hrali hru "kto skôr žmurkne" to barman postrehol a jednu mu zavalil rukou veľkou ako veko kontajnera v Pripjati a bolo po srande.

Spidr a Ilja Buzna"Kucíí," spýtal sa nás homosexuálny stalker Spidr98, ktorý bol u 100RADov vôbec po prvýkrát aj so svojím osobným ruským priateľom. "Je pravda co sa říká u táborovejch ohňů v Kordonu? Že prej ten Voznačenej má vytetovaný ještě jeden nápis na místě, no, dyť víte, že jo...?"
"Tý vole, fááákt?" spýtal sa Datastor, oči navrch hlavy. Hneď sme ho uvedomili pár vhodne umiestnenými pohlavkami, nech sa nezapája do blbostí.
"Hm, no jó, je to pravda," zapojil sa do debaty miestny štamgast-inventár Ilja Buzna. "Ale já vo tom jenom slyšel. Fááákt," snažil sa nás presvedčiť. "Von to jako má na tý ruce jenom skratku," dramaticky stíšil hlas, keď si všimol že ho po očku sledujeme a pokračoval: "Celej název má vykérovaný tam dolů. Je to sila pánové...Sám sem to vid...vlastně sem to vod někoho slyšel!"
Všetci sme mali zdvihnuté obočie a niektorým sa na tvári zračil neveriacky úškrn, pričom kanec tak gúľal očami, že skoro prevrhol hrniec a Barman ho znova musel presvedčiť, že len tam mu je najlepšie.

"Já se vám na tyhle řeči vyseru," zahulákal Robkill a vybehol von z baru. Ešte sme ho zhora počuli ako nadáva, pretože sa mu podarilo zakopnúť o Mareka, ktorý medzitým zmenil polohu bližšie pri vchod. Telo druhého stalkera zázračne zmizlo.
Hneď za ním vybehol Spidr so svojím priateľom, ktorý si nás, stalkerov celý čas pri bare obkukoval, takže sme si mohli konečne vydýchnuť a uvoľniť sa. Nasledovali Ilju, ktorý im sľúbil zariadiť stretnutie s Označeným, keď sa bude vracať z najbližšej misie z Divokého teritória. Utekali ho čakať pri hliadku Dutých.

Neskôr sme vonku v kúte našli kľačiaceho Robkilla so spustenými spoďármi ako tlačí dlhopisy, tvár celá červená a gúľal na nás očami presne ako ten barmanov kanec. Na palici vedľa mal zavesený svoj Exoskeleton a v rukách držal brokovnicu SPASinu, o ktorú sa sem-tam v napínavých okamžikoch opieral.
"Vy-pa-dně-te!" zakričal na nás nervózne. Tak sme mu ukradli toaleťák a radšej sa rozpŕchli po celej mape, nech si nás hľadá. Odvtedy sa traduje vtip, že stalkerovi v Zóne stačí na vykonanie potreby iba jedna palica, brokovnica a krabička nábojov.
 
 
2. Kapitola [beestar]
Poobede, keď sme sa povracali zo všetkých kútov Zóny, sa do Baru s rachotom vrútil Resingen, pričom vyvalil mreže pri Pleasekomínovi, ktorý si obohatil svoj repertoár o básničku "Nestoj tam jak poleno, prestrelím ti koleno." Zreničky mal divne zúžené, ale pripísali sme to na vrub Kontrolórovi z Jantáru. Tým pádom si nevšimol vyspávajúceho Mareka pred vchodom, lebo bol mimo jeho výhľadu.

Anomálne lízatkáKeď sa pozbieral a my sme sa dochechtali, plesol na pult niekoľko akýchsi zelených hrudiek. "Čo to jako má byť? Obchod s cukrovinkami majú v tábore Slobody! Odkedy vykupujem lízatká?" spýtal sa Barman nedôverčivo. "Já vím ty vole, já vůbec netuším co to je, ale je to dóst dobrý! Mně to prodal takovej divnej chlápek při jedný farmě v Kordonu, a pěkne po nich nazelenale světýlkuje jazyk, hele!" odpovedal Resingen zasneným hlasom a vyplazil na nás jazyk zelený ako jarná trávička.

"Kolik si toho pojedl, člověče?" spýtal sa ho náš tatík Case. "Já nevím, asi tři..." povedal Resingen znova tak zasnene a ostatní sa zatiaľ snažili uchmatnúť pre seba nejaké to lízatko, pričom Hypnotoad si do úst natlačil rovno tri, čo malo za následok okamžité zúženie zreničiek. Ostatní sme sa mu pochechtávali, že vyzerá ako japonský cisár Hiruhito.

A tak sme Barmanovi prekazili kšefty s anomálnymi lízatkami a až do večera sme zasnene postávali a posedávali po Bare so žiarivými úsmevmi a sem-tam niekomu z huby zasvietilo zelenkavé svetlo...
 
 
3. Kapitola [beestar]
Bolo sparné letné popoludnie. Dedo Vasilij sedel pred domom na okraji zóny a pozoroval krajinu. V diaľke na kopci posedávali v tieni pod kríkom pseudopsi a lenivo si lízali guľky, mľaskajúc pri tom.

Azzan Dutý a stalker zo SlobodyKeď sa zrazu k domu prirútil upachtený stalker Azzan, ktorý ako jediný z nás patril do frakcie Dutých.
"Dedo, rýchlo," povedal, zakedy lapil dych, "schovajte ma! Naháňajú ma Sloboďáci a nesmú ma tu nájsť, lebo by bolo somnou zle-nedobre..."
"Schovaj sa do pivnice v komore, je tam tajný vchod," povedal pomaly dedo Vasilij. "Tam ťa nenájdu."

O chvíľu sa pred chalupou objavila banda stalkerov zo Slobody, po zuby ozbrojených. Niektorí z nich ešte stále vypľúvali mušky a inú háveď, pretože sa museli brodiť cez močiar. "Dedo, nešiel okolo stalker?" spustil naňho veliteľ. "Nie, nie," odpovedal Vasilij. "Sem nechodia ani letáky z Tesca."
"Dedo, ty nás klameš! Prehľadajte dom," prikázal veliteľ. Tak všetko prehľadali ale Azzana nenašli. "Dedo jeden, my vieme že si nás oklamal! Za to ti odsekneme nohy," vyhlásil hlavný Sloboďák. Tak vykonali čo sľúbili a odišli.
Po chvíli vyšiel stalker z pivnice. Pozerá na deda a hovorí: "Vidíš, vidíš... klamať sa neoplatí. Lož má krátke nohy."
 
 
4. Kapitola [beestar]
Večer, keď už účinky lízatiek vyprchali, sme začali preberať Mareka.
V živote stalkera občas nastane situácia, keď musí urobiť ten správny krok vpred, pretože keby urobil krok vzad, mohol by stúpiť akurát tak do lajna po nejakom zmutovanom pašíkovi - Flakse. Barman vytrvalo odmietal akúkoľvek komunikáciu, pretože sa za svojím pultom zasekol a celý večer hlúpo civel na obrazovku televízora. Aspoň sme mali chvíľu pokoj od jeho priblblých hlášok. Ale späť k tomu Marekovi.
Takže sa mu konečne podarilo absolvovať stalkerskú skúšku dospelosti. Všetko to začalo ráno.

V Bare 100RADov"Beestare, pojedeš s námi? Aspoň nebudeš tolik civět do toho PDA," volal ma Pete pozerať sa na priebeh skúšky. "Móžete mi dať všetci akurát tak svatý," odvrkol som. "Veľmi dobre viete, že dnes musím do Scorpionsu poslať článok o novinkách zo Zóny."
"Jo fááákt?" spýtal sa prekvapený Andrew MX, oči vyvalené strachom. "A napíšeš tam taky tóó, jak sem nevěděl otevřít dveře u Sidoroviče?"
"Ak ma budete srať, napíšem tam aj to," vyhrážal som sa naoko. Asi to chudák zobral vážne, pretože vybehol z Baru, až sa za ním prášilo a viac sme ho v ten deň nevideli.

"Že se lidi na to můžete dívat jenom tak, já se vám moc divím," prehlásil Datastor, keď sa všetci zhromaždili vzadu na priestranstve za táborom. "Vždyť je to nelidský," povedal, "já vodcházím," a odišiel radšej do Arény vraždiť neskúsených nováčikov.

Premena stalkera-bažanta na skúseného stalkera má tri časti. Keďže správny stalker musí dbať aj na kultúru tela a ducha, splniť prvú časť, znamenalo prebehnúť iba v trenírkach a bagandžiach po poli anomálií a recitovať pri tom báseň Mor ho! od Sama Chalupku čo najmohutnejším hlasom.
Druhá časť v sebe obsahovala test z cudzieho jazyka, takzvaný "Blitzkrieg". Úlohou adepta bolo vkradnúť sa v nepozorovanej chvíli do nepriateľského tábora a nakopnúť do zadku najbližšie stojaceho stalkera. Chyták bol v tom, že počas bleskového úniku a vyhýbaniu sa strelám ste si do PDAčka museli poznamenať čo najviac ruských nadávok. Výsledky z týchto dvoch skúšok sa potom osobne zanesú na zváženie najbližšiemu Kontrolórovi.
Posledná časť je už len bonusová - novopečený stalker-maturant sa musí popasovať s bedničkou vodky.

To, že sa to Marekovi podarilo všetko zvládnuť, je jasná vec. A kto neverí, nech tam beží.
 
 
5. Kapitola [beestar]
V noci na sobotu to vonku blowoutovalo, ale vzhľadom na to, že sa na večeru podával varený kanec s fazuľovým prívarkom, ani sme to poriadne nezaregistrovali kvôli hlasitému rachotu, ktorý sa celú noc ozýval z našej nocľahárne.
"Chlapi, tady jim někde uniká plyn," upozornil nás ráno náš "technik" Vaxxxel. "Jdu skontrolovat potrubí," dodal a odišiel niekam do tmy hangáru.

Radšej sme si povinne išli všetci zapáliť von, pretože sme boli pod neustálou hrozbou výbuchu.
Saška Vrtuľníkovec v Mi-24Vonku nás privítala krásna čistá obloha bez jediného obláčika a bledučko-modrá ako šmolkovský ko...kolotoč. Dohadovali sme sa, čo budeme robiť.
Označený sa asi ešte stále nevrátil a bez našich homošov bol dolu v Bare príjemný chládok. Polovica mužstva sa rozhodla pre skorý odchod do Jantáru, aby si mohli robiť srandu zo zombíkov, skôr než sa dostaví profesor Sacharov.

"Jdem si dělat šoufky, profesůrek přijede tak za tejden, a basta!" rozhodol služobne náš najmladší veliteľ Shifty. Druhá polovica na čele s Foxxykom chcela vyskúšať nový Car Mod, tak sa poobede vybrala do Kordónu. Saška Vrtuľníkovec dokonca sľuboval možnosť preletenia sa na vojenskom MI-24.

Pajko, ktorý reprezentoval tretiu polovicu a z matiky prepadal už v druhom ročníku, preto bol nútený zotrvávať v Zóne na vlastné náklady, mal založenú vlastnú frakciu a teda si väčšinou robil program sám. Doučovanie s Kontrolórom v Agroprome mu odpadlo pre zvýšenú koncentráciu vojakov v oblasti, tak sa rozhodol ísť do Vojenských skladov provokovať Sloboďákov.
 
 
6. Kapitola [beestar]
Keď sme došli na miesto, začal sa Ulemen chvastať: "Vo co, že pochytám deset zombíků?" zahlásil. "A ako by si to, prosím ťa, chcel spraviť?" pýtam sa ho. "Hm, no jak. Jednoduše... chytím jich jedenáct a jednoho pustím!" Mužstvo sa chechtalo a mňa obchádzali mrákoty.
Jantár
Hypnotoad s Resingenom sa potom oddelili a išli hľadať pri továreň lízatkové artefakty. Ostatní sme vytiahli ďalekohľady a začali sme pozorovať zombíkov. Ulemen ho chytil naopak a vyhlásil: "Jsou v strašné dáli a ještě prchaj!" Mysleli sme, že sa smiechmi udávime. Potom sa nahol dopredu, aby lepšie videl, skotúľal sa dole z kopca a tresol si hlavu o betónový panel, až to zadunelo. Panelu sa nestalo nič.

Vtom mi zapípalo PDA. Písal Barman, že čo jako chceme na večeru. Rozmýšľali sme, že kanca sme už dlho nemali... "Pro mne želví polévku, kaviár a biftek s hranolkama!" zavolal spod kopca Ulemen, očividne mimo reality z toho pádu. Asi si myslel, že je ubytovaný v Hiltone, pretože zombík, ktorému pristál pod nohy, mal v tvári výraz ako známa dedička celej hotelovej siete. Okamžite bolo počuť cvakanie poistiek zbraní, pretože dotyčný zombie si ho prezeral s lačným výrazom v ksichte asi ako stovka Somálcov na rezeň.
 
 
7. kapitola [beestar]
"Moskýýý," začal mumlať už pekne vyhladovaný zombie a naťahovať ruky po omráčenom stalkerovi. "Hele, že já tě vodněkud znám," zavalil do toho napätého ticha Ulemen. Zombík znova nahodil hiltonovský výraz. "He?" nechápal ani on, ani my. Myslím, že už mu bolo jasné, že žiadna sváča sa nekoná. "Jasně vole, už si spomínám, dyť ty seš ten zpěvák - Majkl Džeksn! Já tě poznal podle toho nosu. Pocééém, to musíme jít oslavit," objímal zombíka okolo pliec, pričom mu odpadla ruka od lakťa. Prestali sme si Ulemena všímať. Po tom páde bol úplne neškodný a boli sme radi, že si konečne našiel kamaráta. "Aahhh, uuh huuum," vydal zombie ešte akýsi pazvuk a natiahol zostávajúcu ruku smerom k pripraveným hlavniam našich zbraní. Asi by mu bolo lepšie mŕtvemu, než počúvať Ulemenove kecy.

"Moskýýý!""Cýs fajr," vytasil sa Shifty originál vojenskou terminológiou odkukanou z filmov, lenže nenašiel v zbytku mužstva pochopenie a každý po ňom hodil zapaľovač alebo zápalky. "Hele, támhleten oživlej mrtvolák má dva nosy," oznámil nám Pete, ktorý ešte stále pozeral cez ďalekohľad. "K čemu pak mu asi sou...?" Ostatní sme tiež chceli vidieť. "A támhletomu koukaj srdíčkové spoďáry!" Rehnili sme sa, ale Frédy zostal vážny. "Co je na tom, asi je dostal vod maminky k svátku," vyletelo z neho. "A jak to môžeš vedieť?" pýtam sa ho a mužstvo plače. Od smiechu. "No to já sem si jenom tipnul..." hovorí Frédy, celý červený. Neskôr sme v jeho skrinke našli asi desať kusov spodnej bielizne trenírkovitého typu so srdiečkami.

"Vy ste všichni úplně necitlivý," povedal Case, keď sme sa znova smiali na dvojnosákovi. "Jak se múžete smát na něčem tak strašlivým. Dyť je to chudák. Zmutovanej, nemrtvej, se zánětem spojivek a ještě si lidi z něho dělaj prdel..." snažil sa nahodiť filozofickú debatu. Pripisovali sme to PSI-žiareniu. "Jé a helééé, támhleten vypadá jak Paroubek," zahlásil niekto a znova tým spustil salvy smiechu.

Potom sme išli strašiť zombíkov. Schovali sme sa po dvoch do kríkov a v nestráženej chvíli, keď sa dotyčný šuchtal okolo, sme naňho vybafli, alebo mu ukázali fotku Britney Spears. Zombík zvyčajne spadol na chrbát a začal trepotať rukami a nohami, poprípade inými končatinami. Kto ich prevrátil naraz viacej, získaval bod. Vydržalo nám to do večera, potom nás to prestalo baviť. Strieľať sme ich nechceli, museli sme ich ušetriť pre Označeného, ktorý sem mal v pláne prísť za Sacharovom budúci týždeň.
 
 
8. Kapitola [Case_A]
Byl pozdní večer, kdyz se rozletěly dvere do baru. Prvni vpadnul dovnitř Resingen a to s takovou razancí že porazil nejbližší stůl. Res byl celý otlučený a zbytek skupiny, tři stalkeři, pokrytí jakýmsi zelenohnědým slizem, bahnem a kdoví čím ještě. Nikterak vábně to nevypadalo. První ze skupiny došel ke zvedajícímu se Resingenovi a špičkou těžké okované boty ho poslal o pár metrů dál. Zbytek skupiny, čítající tři stalkery díky špíně neurčitého stáří a vzhledu došel k baru a objednali si lahev vodky. Na osobu.
"To hovado má místo mapy Tetris!"
Barman zvyklý se na nic neptat je mlčky obsloužil. Po lahvi se trošku uvolnili a když se k nim dopotácel ještě od zkoušky navátý Marek. Potutelně se usmíval a pak se bez okolků zeptal esli že prej nejsou nějaký špinaví.
Vodka už naštěstí v krvi dělala svou práci, takže díky tomu získal další minuty svého života.
Z první postavy se podle hlasu vyklubal Robkill. Otočil se, podívá se na Mareka, pak na sténajícího Resingena a povídá.

"Včera jsme se tady domluvili na menší výpravu. Chtěli jsme pátrat v jednom místě po nových artefaktech a tenhle že prej nás povede. Tak jsme brzo ráno vyrazili a namíříli si to přímo doprostřed Zóny. Šli jsme celej hovězí den, když se to kolem nás najednou začalo propadávat a všichni jsme začli zajíždět do bažiny. No jen taktak jsme z toho vyvázli a když vylezu ven, vidím na zemi ležet PDAčko tohodle kreténa. Seberu ho, že se jako podívám kde to vlastně jsme a když kouknu na displej vidím že tam to hovado má místo mapy Tetris."
 
 
9. Kapitola [datastor]
Maweceq se konečně probral z říše alkoholových snů a sotva se postavil po pár minutách na nohy, nedopatřením pozvracel Barmana. Ten začal nadávat jak dlaždič a hodil po Maweceqovi půllitr. Maw se opět skácel k zemi – nepomohlo ani kříšení Playboyem, kterým mu před hlavou mával Beestar a nezabralo ani pět facek, co mu vlepil stále ještě střízlivý Case, který si z prázdných skleniček stavěl domeček (tácků bylo málo, protože je někdo minulou noc pokradl).
 
„Co s ním budeme dělat?“, zeptal se Beestar a koutkem oka pošilhával po znečištěném barmanovi… „Je mi to u pr*ele, vyneste ho ven a zavřete ho třeba do tý nepojízdný Lady, co stojí u kadibudky, je mi to jedno!“. „A nemohli bysme ho tady nechat?“, zeptal se Hypnotoad. Barman se na něj křivě podíval a Hypnotoad hned věděl, že jeho otázka nebyla zrovna na místě.
„Tak mi ho sakra aspoň někdo pomozte vynýst“, křičel zoufalý Beestar po celém baru. Po delším váhání k Mawovi přišel ještě Resingen a chytil ho za nohy. Pak ho společnými silami dostali ven na vzduch, kde se Maweceq konečně začal znovu probírat. Sotva otevřel oči, stačil zařvat jenom „Upír!!!“. Pak zase omdlel.
 
Resingen s Beestarem odskočili od bezvládného Mawa a nachystali si svoje Kalašnikovy ke střelbě… v okolí ale byl klid a mír. Oba stalkeři se se strachem v očích stačili dostat zpátky do Baru, kde vylíčili vše, co se tam nahoře stalo. Case jenom lehce nadzvedl obočí a zeptal se: „To si nedokážete poradit s jedním blbým upírem? Já se na to vy…“. Dopil poslední hlt piva a vyšel po schodech nahoru před bar, kde měl údajně být upír. Ale kromě ležícího oslavence Mawa v okolí skutečně nikdo nebyl. Case pro jistotu ještě jednou svým bystrým zrakem prohlédl okolí a zandal svůj raketomet zpátky za záda. Najednou mu ale začalo být špatně…
 
Kontrolór zo spolku anonymných alkoholikov
Nejdřív měl za to, že to je z toho flaksího oka, co měl včera u barmana k večeři, ale to by neměl rozostřený zrak. „Jasně, to bude Kontrolór!“ Než ale stačil vytasit nůž a doběhnout k nepříteli, už ležel v mdlobách na zemi hned vedle Mawa. Když další hoši v baru slyšeli ránu, vyslali Robkilla, aby celou situaci obhlédl. Jemu se ale nahoru nechtělo a zaběhl se schovat za barový pult. Během pár okamžiků se na schodech objevil on – Kontrolér… Jen, co ho ostatní stalkeři viděli, utekli se schovat za pult k Robkillovi. Kontrolér se jen lehce pousmál, vybrakoval Barmanovi ledničku (pobral hlavně lihoviny) a vydal se zpět ke svému domovu u upíří vesničky.
 
 
10. Kapitola [beestar]
Keď sme sa vracali z Jantáru, niektorí z mužstva začali od čistej radosti skákať do gravitačných anomálií popri ceste. Stalker menom Martin, ktorý sa k nám pridal na spiatočnej ceste, vyskakoval vďaka efektu týchto anomálií až na úroveň oblakov, pričom srandovne trepotal rukami ako anjelik. Ešte mu chýbala akurát tak harfa. Tak sme ho medzi sebou začali volať Angel a nakoniec sa ujalo skrátené Endží.

Endží však doplatil na prílišnú bujarosť niektorých chlapcov, pretože ho škodoradostne povzbudzovali k ešte vyšším skokom. Pri jeho poslednom skoku ho podfúkol mierny vetrík, následkom čoho dopadol priamo na tvár do stredu asfaltky, zanechajúc po sebe menšiu priehlbinu, čím utrpel hlavne jeho medziočný výčnelok. Keď sa vyhrabal za pomoci rebríka, ktorý sme mu priniesli z blízkeho staveniska, čo sa však neobišlo bez blbých pripomienok od banditov, mal ho ako kľučku od blázinca.

StaveniskoUž beztak dosť rozladený Endží si myslel, že sa posmievajú jemu, tak na nich vystrieľal všetkých päť zásobníkov z AK-čka. Náhodou sa mu nepodarilo trafiť ani jedného banditu, ale zastrelil jedného snorka a dvoch Bloodsuckerov, ktorí sa asi o 50 metrov vedľa hrali na schovávačku. Posledný zásobník však vystrieľal do podporného betónového stĺpu, ktorý to všetko držal a všetko to padlo a pochovalo banditov a bolo po srande.

"A já myslel, že sem se do nich ani raz nestrefil," zahlásil nakoniec ostrostrelec Endží, spokojný so svojím výkonom. Už bol však najvyšší čas na návrat do Baru, tak sme si ho ani moc nedoberali.

11. Kapitola [Case_A] Jak jsem vařil artefakt
Všichni se seběhli v baru kolem Resingena, který rozhazoval rukama a cosi vykřikoval. Barman jako obvykle roztíral špínu na skleničkách a nevnímal okolí. Někdy působil dojmem zombie, ale to byla jen doměnka, protože někteří ze staarších stalkerů tvrdí že s ním hovořili.

Resingen držel v jedné ruce cosi co vypadalo jako koule s nepravidelným tmavým povrchem.
Do hloučku se odněkud ze zadního stínu dopotácel Marek práve ve chvíli aby zaslechl.
„Už jsem měl u kvéru horkou hlaveň a náboje mi začly ubejvat jak jalový krávě mlíko.“
„Ta ho nemá vůbec vole,“ podotkl někdo z hloučku.
Resingen to přešel a pokračoval. „Jednoho parchanta jsem sejmul když na mě skočil ze zdi ze zálohy. Teda skoro sejmul šlo to krapet vedle, ale ne víc jak půl metru.“
Odmlčel se, aby volnou rukou vzal lahev vodky a zhluboka se napil.
„No abych to zkrátil, asi mi ho bylo líto nebo co a ušetřil jsem mu život. Odskočil jsem kousek stranou a ten debil dopad obkročmo na trubky a svalil se přímo na mě. Pad jsem na záda a na sobě toho magora. Tak a teď je se mnou amen, pomyslel jsem si. Naštěstí si při dopadu, teda kromě jinýho, zlámal vobě hnáty, takže jsem ho jen odvalil, jednou rukou pokračoval ve střelbě a druhou ho rychle začal šacovat.“
„A ve který jsi držel flašku?“ ozvalo se zase z hloučku.
Resingen nijak nereagoval.

Aby se artefakt uvolnil a aktivoval, musí se půl hodiny vařit v lihu„No a dál?“ ozval se jiný hlas.
„Mno, ty parchanti se najednou začli stahovat. To jsem ještě nevěděl proč, ale pak jsem zjistil, že ten co leží vedle mě je nejakej jejich šéf.“
„Jaks na to přišel?“ zeptal se opět někdo s obdivem.
„Řek mi to. No a pak začal prosit o život. Jenže u sebe neměl ani rubl, jen malou konzervu vodky, sotva na smočení jazyka. Teda netušil jsem že je v armádě prohibice. Otevřel jsem tu konzervu bajonetem a půlku jsem ještě blbec vylil. Naštěstí to bylo na rukáv, takže se to dalo vycucnout. Povídám mu teda co dá, když ho nechám. Říká že nic nemá, ale pak se zamyslel a povídá že jsou na speciální tajný misi za nějakým novým artefaktem. Že mi řekne kde ho najdu když ho nechám jít. Musel jsem se smát, když jsem si představil jak by chtěl jít.
Tak to vyklop, říkam mu. No a on mi popsal cestu. Mapu neměl a jeho PDAčko bylo po pádu na kaši. Tak jsem ještě chvilku počkal a vydal jsem se tam. No a bylo to přesně tam kde říkal. Ještě řek, že aby se artefakt uvolnil a aktivoval, musí se půl hodiny vařit v lihu.

"Barmane, dej mi nějakej velkej hrnec.“
Hlouček se rozestoupil, aby Resingenovi utvořil uličku směrem k pultu. Res vzal od barmana hrnec a smutne se podíval na lahve vodky a chvilku něco počítal. Pak objednal 7 lahví a se slzou v oku je začal lít do hrnce. Když dolil poslední lahev otočil se tázavým pohledem na barmana. Ten jen neznatelně zavrtěl hlavou a Resingen ponořil opatrně kouli do vodky, vzal hrnec, do kapsy dal nedopitou lahev a vyšel z baru směrem polorozpadlé autobusové zastávce. Tam dal hrnec na trojnožku stojící nad plápolajícím ohněm.
Hlouček šel pomalu za ním.
„Má se to míchat?“ ozval se opět kdosi.
Resingen tazatele opařil pohledem, který by v jiné situaci vzbudil výbuch smíchu. Po chvilce se z kotle začala zvedat pára, kterou začal Resingen bravurně vdechovat. Hlouček se zavlnil a někteří si zacpávali nos. Z hrnce se začal krome vůně lihu valit příšerný puch. Hlouček prchnul zpět do krčmy, jen Resingen statečně inhaloval. Podle výrazu v tváři byl už někde hodně daleko. Napovídala tomu i barva jeho ksichtu. Po chvilce začal ztrácet vědomí a nořit se do hrnce až po uši.

„Co to tady smeluje jak starej pig,“ ozvalo se za rohem.
Vzápětí se vypotácel Shifty.
„A hele ty vole. Resingen si vaří hed, tak to je rajt!“ vzápětí mu i prez značnou opilost došlo že tu asi nebude všechno jak má být udělal několik kroků a levou rukou vytáhl Resingenovi hlavu z hrnce a praštil s ním vedle ohně. V zápětí zvítězila zvedavost a galon vodky v krvi. V hrnci se pomalu rozvařovalo staré flaksí hovno...
„Co to tam má ten blbec,“ zamumlal si při sebe a ponořil ruku do hrnce. Že není moudrý nápad potápět ruku do vařící se vodky mu došlo až když ztratil rovnováhu a opřel se o rozpálené dno. Ucítil v hrnci jakousi mazlavou hmotu a vzápětí začal s řevem běhat po táboře.

„DOPRDELE! DOPRDELE! DOPRDELE! DOPRDELE! DOPRDELE! DOPRDELE! DOPRDELE!" neslo se dlouho do rána po táboře.

A v hrnci se pomalu rozvařovalo staré flaksí hovno.
 
 
12. kapitola [shiftyshooter]
„Proskočil jsem tim roštím tak rychle že za mnou vlály lístky a trny. Kdybyste ho viděli!!“ líčil nám Case-A, a hltnul si vodky.
„To ti bylo něco tak neskutečného že sem ani nevěděl jestli tomu věřit nebo ne!!“ řekl Case a dal si další hlt vodky.
„ A čemu prosim tě,“ zeptal se ťulpásek Ulemen, „ čemu si nevěřil??“
„Kušuj,“ okřiknul ho Vaxxxel ,“furt bys remcal kraviny. Nech Casea, ať se vyžvejkne.“
„Hele promiň ale pokud vim tak jsem členem fóra stejně jako ty nebo nebo Beestar, nemám pravdu, Beestare??“
„Ne,“ Odpověděl nejtvrdší člen a Vůdce naší frakce Scorpions, „Vaxxxel má pravdu, furt remcáš blbosti a zahlcuješ nás kravinami, kdo na to furt má čumě… poslouchat!“
„Hele nemyslíte, že i Ulemen má právo říct vlastní názor??“ To se ozval Robokill.
„Šprávně!!! Ulemen na hrad, Ulemen na Hrad!!“ Přizvukoval mu Spidr98, který Robokilla miloval. Bylo to sice tajemství ale nikdo kromě Stalkerů, Vojáků, Vědců a Banditů o tom nevěděl.
„No a než jsem doběhl do tábora, tak bylo pozdě!!“ pokračoval Case-A.
„Na co??“ ozvalo se z kruhu stalkerů.
„Ježíši Kriste, Panenko Nazarateská, Kruci fix, Himl hergot krucinál fagot donevetr krucajs element, bude tu ticho!?!?“ Zařval Beestar až ztratil hlas.
„Pardon,“ ozval se Klingi, „ale já sem napnutej jako kšandy co se bude dít dál!“
Tak si počkej, protože kdo si počká, obvykle příde pozdě… nebo tak nějak!!“ vložil se do toho Angel, „pokračuj Casei.“
„Díky že mě necháte mluvit… no a tak ten číšník mu ji přines a von jí vypil!!“
„Kdo?? Co?? Komu??“ ozývalo se z davu stalkerů.
„Jen kdybyste nepřerušovali!! Tak to víte!!“ nasral se Case-A.
„No tak Casei,“ chlácholil ho Buton, „řekni nám co se ti stalo, a proč si letěl do tábora a na co bylo pozdě. „PROSÍM!!!"
„Že ste to vy tak vám to teda řeknu. Prostě jak sme byli se Strecem v Jantaru tak tam byly takový divný kuličky, vypadajíc jako jahody…“
„A to byli mutanti že jo??“ nechal se unést sám Vůdce Beestar.
„Seru na to už Vám nikdy nic víc neřeknu…“ teď se Case fakt naštval a odsednul si od nás. Dobehnem... nedobehnem...

„Buď nám to řekneš nebo tady Spidr ti udělá z prdele větrník!!“ zahrozil Robokill, s Spidrovou rtěnkou rozmazanou po puse.
„No jo no, ale držte huby!!“ Přišel odněkud Vladek, s velkym flekem na zádech. Do dněška nevíme co to bylo ale smrdělo to jako hovno s benzínem a zasypaný zeminou.
„No prostě jak tam byly ty bobulky, Strec si jednu vzal a sněd…“
„A stal se z něj mutant s obřím penisem…“ Zasnil se Spidr98.
„Sám seš obří penis,“ pokračoval Case, „ tak teda Strec řek že jsou dobrý, tak jsem si taky dal. Fakt je že měly něco do sebe… No a pak jsem přiletěl sem a bylo pozdě…“
„Casei, já vim že znim jako naprostej ignorant, ale na co pozdě??“ ztrácel Beestar netrpělivost.
„Tak já vám to teda řeknu no… Jsem se po nich posral protože jsem nestih doběhnout až na latrínu...“
 
 
13. Kapitola [pajko] Nebezpečné vyrážky
Jedného dňa akýsi pr0x1mo v Jantári pitval v tuneli Upíra, pretože mu Sacharov zadal úlohu nájsť jeho šošovky.
Ako si tak pitve, zrazu mu Ulemen tresne metlou po hlave tak silno, že to už zrejme pr0x1mo nerozdýcha.,
,Hahahaha, zabil som zombíka! Je to zombík, lebo má také hnusné vyrážky," pochváli sa Ulemen. ,,A dostanem odmenu od Sacharova a dokonca si už ani beestar nebude na mňa vyskakovať. Je to tak, som úžasný, chytrý a celkovo veľmi úspešný!"
 
Ulemen zoberie úbohú mŕtvolu a rezkým krokom beží do Mobilného laboratória firmy T-mobile. ,,Pán Sacharov, mám zombiu, čo za ňu dostanem? Rád by som Nokiu 5300!",,No vidíš synak, ja mám vlka, a čo narobím? Ale nič nedostaneš, lebo hovno vidím."
,,No vidíš synak, ja mám zase vlka, a čo narobím? Ale nič nedostaneš, lebo hovno vidím. Niekto mi šľohol šošovky!" povedal Sacharov, schmatol 1,4 metrového Ulemena a dal mu 25 na zadok. Žiaľ, mal ho trocha okakaný, a tak si Sacharov zamazal ruku. Preto naňho zavolal asistenta so semenom aby ho poobháňal po predajni.
Ulemen sa vyšmykol, zobral hlavu mŕtvoly a pobral sa veľmi rýchlo preč.
,,Starý chren jeden, nevie čo je to zabiť zombiu. Takže, idem k beestarovi a jeho chlapcom, to budú kukať," povedal si náš dobrodruh.
 
Cestou stretol i Daniela Stylového, od ktorého mamy si vypýtal autogram. Daniel nepochopil a radšej ušiel. Našiel i Dana01, ktorý balil peknú stalkerku.
Keď sa dostal do beestarovho stanovišťa, videl mnoho ľudí. Case A sa spolu s datastorom hrali karty, hoci kariet bolo len 20. Marek varil špecialitu, hlodavčie nôžky s upírími chápadlami, Vaxxxel si z obrovskej nudy prehrával staré predstavenie Alexandrovovcov a Beestar len tak ležal vedľa plačúceho Azzana, ktorému ukradli bárbinu.
 
,,Chalani, pozrite sa kto je tu frajer, zabil som zombíka. Nie váš slaboch Beestar, ktorý tu len polehuje!" Beestar tomu samozrejme neveril, a tak sa pozrel na tvár nebohého.
,,Preboha, Ulemenisko, veď to je Pr0x1mo! Tie vyrážky sú akné, veď bol na hranici dospelosti, včera maturoval!" Všetci sa rozrehotali, aj Azzan...
Ulemen celý začervenaný utiekol preč....
 
 
14. Kapitola [beestar]
Večer v Bare sa nás zišlo asi 10 a každý si objednal zvyčajné menu - vodku. Museli sme však niečím aj brzdiť, pretože Ulemen zostal trčať v Jantáre, tak sme si zobrali aj nejaké pivá. Ale museli sme aj dávať pozor, aby sme sa z toho piva moc neopili.
A ako to už tak býva, začali sme sa dohadovať kto má väčší orgán. Buzíci boli preč, tak to bolo celkom bezpečné. Dlho sme sa nemohli dohodnúť, akým spôsobom to spraviť, tak nakoniec Datastor vyhlásil, že bude spravodlivé ak sa všetci postavia ku stolu a každý ho vyloží na stôl. Tak už sme sa rozložili so svojimi nástrojmi na stole, keď zrazu nečakane do Baru vojdú naši starí známi homoškovia, nasledovaní ruským priateľom.
Chvíľu pozerajú a potom Ilja do hrobového ticha povie: "Aha Spajdríček, chlapci tu majú švédske stoly...!"

Také bleskové reakcie ako keď sme sa obliekali nemá ani anomália Elektra, keď sa do jej poľa pôsobnosti dostane stalker-nováčik, pričom niektorí si stihli nasadiť aj suspenzory. Pre istotu. Pod hrozbou zavesenia za gule do gravitačnej anomálie dolu hlavou sme to ututlali. Ilja Buzna zobral každému po vodke a sami sa usadili do kúta vedľa Informátora. Ten bol nútený vyzliecť si svoj dlhý čierny kabát, od neustáleho návalu tepla.

Opatrne sme sa dali do reči s Iljom Buznom. "Kde máte Označeného?" pýtam sa ho a mužstvo sa dusí tichým smiechom. "Zdržal sa v Divokom teritóriu, chudáčisko," povedal. "Ak si somnou nezatancuješ, anál ti buď milostivý!"
Vysvitlo najavo, že ako tak prechádzal Zónou, prišlo to naňho (vojenské konzervy, sójové klobásy a suchá bageta spolu s vodkou urobili svoje), tak si začal uľavovať v najbližších kríčkoch. A vtom zozadu na neho skočil Bloodsucker a znásilnil ho. Tak sa vrátil do Kordónu za Sidorovičom. Posťažoval sa aj Wolfovi a vraj bol veľmi, veľmi smutný. Ostatní ho teda začali utešovať:
"Vždyť už tolik nezoufej," hovorí mu Foxxxyk, ktorý tam bol skúšať Car Mod," zadek se ti za chvíli zahojí a nemusíš se bát, ten Upír to zas nikomu nepoví..."

Označený smutne odpovie: "Jáj veru nepovie, nepovie, nenapíše, nezavolá..."
 
 
15. Kapitola [shiftyshooter]
„To se jednou pisálek Case-A a nejlepší střelec Zóny Shiftyshooter rozhodli že proti sobě uspořádají souboj. Samozřejmě že se nejedná o psaní pitomejch povídek ale o střelbu!!“ řekl Vaxxxel a založiv si ruce v bok protože ho nikdo neposlouchal.
„No já tě poslouchám…“ řekl Maweceq.
„Jasně ale to není ono. Ty seš tu jenom občas, skoro tě neznám,“ odvětil mu Vaxxxel, „ale co, řeknu ti jak to bylo. Prostě Shifty a Case šli na volný prostranství a sudího jim dělal nějakej pidlovokej Andrej o kterym se občas u táboráku říká že je gay, a pak nějaká buzna Spidr98.“
„To zní dobře,“ nadchnul se Maweceq, „pokračuj…“
„Pokračoval bych kdyby si neplácal blbosti,“ skočil mu Vaxxxel do řeči. Ani se nevšiml jak se kolem něj seběhli Stalkeři a jali se poslouchat příběh.
„Takže Andrej sdělil pravidla souboje a mezitím mu stihl Spidr znásilnit dvouhlavňovou brokovnici... dvakrát,“ při týhle vzpomínce se musel Vaxxxel napít vodky, až to žbluňklo.
„Jak zněly ty pravidla??“ ozval se Pr0x1mo.
„No něco ve smyslu toho, že kdo bude střílet dávkou a nebo házet granáty, toho Andrej sám zastřelí. Tím pádem je v ohrožení víc ten co pravidla dodrží než ten co je poruší ale to je jiná historka.“

„Andreji ty kryso, jestli vyhraje Shifty, tak ti natrhnu prdel!!“ zakřičel Case-A na Andreje který se na něj podíval skrze dna od půllitrů co měl na očích.
„Myslíš že se tě jako mám bát??“ zapištěl mu v ústrety Andrej, „ Ty dobytku vamaštěnej co mi mrdáš brokovnici?! Mám zmáčknout spoušť??“
„Božínku nee!! To by bolelo…Au, au, au…“ zavřešťěl Spidr a pustil borkovnici na zem. To co z ní teklo, nebyl střelnej prach.
„Sakra tak začnem??“ ozval se Shifty drsným hlasem a přehodil si Baretta přez rameno, čímž stratil rovnováhu a urazil pažbou hlavu Bloodsuckerovi co se plížil za nim.
„Už víte proč jsem nejlepší střelec Zóny??“ vychloubal se Shifty.
„To byla náhoda,“ prohodil Case-A," já viděl žeš ho neviděl!!“
„Co to meleš?“ ozval se Andrej který nic neviděl.
„Tak začínáme,“ ozval se majestátně Andrejův pisklavý hlásek, „nabít!! Namiř…ÁAAA!“
Zařval Andrej, jak uklouznul po hovně když ustupoval aby nepřekážel střelcům. Ozvaly se dvě rány. Ne, nevystřelil ani jeden z našich hrdinů, ale Andrej. Netrefil nic co by stálo za to trefit, ale spětný ráz brokovnice s upilovanou hlavní (jinou zbraň Andrej nepoužívá, neboť s upilkou se nedá netrefit (Ale Andrej je Andre že??)) byl tak silný, že Andrejova ruka se vykloubila a trefila masturbujícího Spidra přímo do č…ela.
Pidlovokej Andrej a buzna. Zradca jeden!!!Ten udělal trojitý salto, dva vruty a padl Andrejovi na obličej. Bohužel, tou částí kterou se zrovna bavil. Plechovka vrzala až se za víčko popadala.
V tu ránu dorazil Kápo Beestar a protože zaslechl rány a byl zvědav jak dopadl rozstřel.
„Kdo to dostal?? Kdo?? /Pane bože Andreji co tu děláš s to buznou ty prase chlýpný,“ dal se Beestar do breku, „ani věrnej už neumíš bejt, jo?? Smrk… buhůůů… To si vypiješ!! To bylo furt řečí jsi mu jediný… jediný na světě pro mě!! A teď takhle mě podvést…!! Buhůůů…“

„No a jak to bylo dál?“ přerušil Vaxxxela Pr0x1mo.
„No od tý doby se nekonaj žádný rozstřely, ale jenom výborný soutěže v psaní povídek o ceny,“dokončil Vaxxxel svoje povídání.
 
16. Kapitola [Case_A] Jak sme lovili mutanty. část 1
V baru byl klid. Jen občas někde zapískala zmutovaná masařka. Každý ze stalkerů seděl zahloubán sám do sebe. Myšák, kterému neřek nikdo jinak než Mutant seděl vzadu u stolu, před sebou měl haldu papírů ve kterých si četl a cosi do nich psal. Na barové stoličce seděl Fredy s půllitrovou sklenkou vodky a přemýšlel jaký nový tématický plakát by připíchl na nástěnku. Na druhém konci baru si Shifty, kterému nikdo nechtěl, i když si to výslovně přál, říkal Střelče a cosi si pro sebe bručel. Možná byl ještě zdrcený od poslední porážky, možná měl předtuhu a bál se preventivně té další. Podvědomě si zakrýval pravou ruku na které byly ještě dost patrné známky nedávného opaření. Vzácna chvíľka: kľud v Bare po blowoute

V baru byl klid. Jako po každém alkoholovém blowoutu. A ten včerejší se mimořádně vyvedl.
I když slovo mimořádný není na místě, pokud chcete popsat něco co se opakuje každý večer.
Rozletěli se dveře a dovnitř zároveň s Butonem vniklo sluneční světlo. Osádka baru přimhouřila oči.
„Zavři vole“ zařval kdosi zbytečně ve chvíli kdy už se dveře průvanem samy zabouchly. Buton učinil rukou pohyb, jako by chtěl odehnat mouchu a lapal po dechu.

„Přijede sem,“ začal ze sebe vyrážet, dál nabíraje spásné molekuly vzduchu, „přijede sem novinář..."
Zdvihlo se několik obočí. „Přijede sem novinář až z Moskvi,“ dostal ze sebe konečně udýchaný Buton a čekal na reakce. „Říká se z Moskvy,“ děl Myšák a ani nezvedl hlavu. Dál se věnoval písemkám mladých stalkerů. „Bože, jak může někdo napsat samopali,“ zamumlal si ještě pro sebe. Shifty se se zájmem otočil. „A co tu bude dělat? To jako bude psát o nás?“
„Jo o tobě zrovna,“ ozval se zezadu Resingen, který si od jisté chvíle sedal jen dozadu, tak aby měl obličej ve stínu. „Napíše vo tobě do novin jakej seš ko.kot“ rozesmál se vzápětí.
Shifty okamžitě kontroval: “A dá k tomu barevnou fotku tý tvojí vopařený držky. Na celou stránku a pod tím bude nápis blbec zóny.“
„Chlapi, dostal jsem nápad,“ zvedl Myšák hlavu od písemek. „Ukážeme mu lov na muťáky...“

Přijede novinář? Jak dopadne lov? Bude se o našich stalkerech psát v novinách?
Toto a mnoho dalšího se dozvíte v příštím pokračování povídky
 
 
17. Kapitola [datastor] Hon na upíří tarbíky - Prvopočátek:
Nad barem se rozednívalo a v okolí doznívaly poslední výkřiky neopatrných stalkerů, co skočili rovnou do anomálie. Ať už z beznaděje, nebo z neopatrnosti.
Barman se s úžasem díval na telku, kde už dva dny v kuse dávali pořád dokola Bailando.
Už ani Barmana nebaví Bailando...Všechny přísedící stalkery to nehorázně sralo, ale nemohli proti barmanovi říct ani jedno křivé slovo, protože by potom nedostali vodku a další uklidňovače.
Beestar vytáhnul PDAčko, zapíchl do něj sluchátka a poslouchal Rammsteiny.
Ulemen mezitím pobíhal mezi stoly, plival štamgastům do půllitrů s vodkou a pokřikoval něco o tom, že je letadlo. Na Shiftyho tváři bylo vidět, že se mu Ulemenovo křepčení nelíbí a proto mu v nestřeženou chvíli podkopl nohu. Ulemen prolétl skrz bar hlavou přímo do zdi. Case po pár vteřinách vstal a odvlekl bezvládné tělo ven před bar, kde už zbylou práci dokončí slepí psi. Byl klid.

Odpoledne k Caseovu stolu přišli Klingi, Vladek a Pajko s tím, že se nudí a že by si mohli zahrát nějakou hru. Case se na ně chvíli uštěpačně díval a nakonec tedy souhlasil. Barmanovi v tu chvíli přejel mráz po zádech…
„To zase bude spotřebovanejch obvazů“, utrousil si jen tak pro sebe. U Caseova stolu probíhala bouřlivá debata, co bude náplní oné hry. Jako první se ozval Klingi, že by mohli zajmout několik banditů a kdo z nich by je dokázal mučit co nejdéle, ten by vyhrál.
„Tohle stejně děláme každej víkend v aréně“, odpověděl znuděně Case. Nyní se ozval Vladek: „Tak půjdem k barikádě k Rudýmu lesu a tam postřílíme pár Monoliťáků, co ty na to?“.
Barman se otočil směrem k hloučku debatujících hochů a řekl jim, že u Rudého lesa právě došlo k dalšímu blowoutu a pokud nechtějí mít druhou hlavu nebo šupinatou kůži, ať tam radši nechodí.
Nakonec se ostýchavě ozval Pajko: „Co kdybychom šli ke Svoboďákům a házeli po nich artefakty?“ Od protějšího stolu se najednou ozval Shifty: „Artefakty sou drahý, vole, nebudem s něma plejtvat na takový přizdisráče, jako sou Svoboďáci!“. Case s Klingim souhlasně pokývali hlavou a přemýšleli dál. Odněkud z neznáma přiběhl ke stolu Vaxxxel.
„Ten nápad se Svoboďákama není špatnej, to by moh bejt dobrej základ…“. Fredy, co seděl hned vedle Shiftyho se konečně odhodlal ke slovu a naše stalkery varoval, že velitel Svoboďáků si koupil na blešáku nějakou novou bouchačku, nějakou gravitační pušku.
„Jo, to je ta z Divokýho území, od mrtvýho Freemana, že jo?“, zeptal se zasvěceně Angel, který se právě vrátil z kadibudky. „Přesně tak“, odvětil Fredy… „čert ví, co všechno ten kvér nedokáže, držte se teď od Svoboďáků radši dál!“.

Všichni u stolu se zvedli a šli do vedlejší budovy poradit se s Petem a Mawem. Maw už byl zase v lihu, tak museli pokecat jenom s Petem. Ten jim řekl, že od jednoho překupníka na smětišti koupil zajímavou informaci. Ale že ji neřekne dřív, než mu každý ze skupiny nedá pětitisícovku. Klingi se tak naštval, že se rozeběhl přímo proti Petovi a kopnul ho vší silou do rozkroku.
Pete se skácel k zemi a začal mluvit. A mluvil opravdu hodně – sice písklavě, s častými pauzami, ale mluvil. Zmínil se o tom, že v Temném údolí se objevil nový živočišný druh, upíří tarbík. A že když se někomu podaří získat jeho kůži, že ho čeká vysoká odměna…

POKRAČOVÁNÍ JIŽ BRZY
 
 
18. Kapitola [beestar]
Jedného dňa doobeda sme posedávali a postávali v Bare, pretože sme ako zvyčajne nemali nič na práci. Pete odrazu začal poťahovať nosom: "Co je to tady za puch, cejtíte to?" spýtal sa. Barman sa hneď začal ospravedlňovať: "Prepáčte páni stalkeri, to je čerstvý vzduch, dovolil som si trošku vyvetrať..." Zhora sa vzápätí ozvali pomalé kroky.
Čakali sme čo z tade vyleze, po poslednej návšteve Kontrolóra nám nebolo všetko jedno. Shifty spadol zo stoličky a Frédymu od napätia praskli trenky. Do barovej miestnosti sa opatrne vpotácal Pajko, celý obvešaný rybami, zanechávajúc mokré stopy. Pleskol celý neobvyklý náklad rýb, z ktorých väčšina mala menej ako tri oči, takže bolo jasné že sú požívateľné, Barmanovi na pult. "Kde si to nabral ty unterwaserman?" vybafol som naňho.

"Nám rybičkám dajte pokoj!!!""No, to je na dlhšie," rozhovoril sa Pajko a z vreciek na EXO-skeletone si vylieval vodu. Keď sa dostal pri jazero blízko základne Slobody, prepadli ho zo zálohy s BVPčkom. Jediná spása spočívala v jazere, tak doňho bez váhania skočil. Keď prišli Sloboďáci, začali sa dohadovať: "Ten hajzel sa vyparil! Kde len môže byť? Možno že sa schoval pod vodu?" hovorí ich veliteľ a svojím AK-čkom pokropil pokojnú hladinu jazierka.
"Tu žiadni stalkeri nie sú a nám rybičkám dajte pokoj..." ozvalo sa z jazera. Zmätení stalkeri zo Slobody potom odišli a tak sa Pajko zachránil.

Case si potom od neho kúpil udenáča a dal si ho do deravého vrecka nohavíc. Predsa len, po alkoholickom blowoute bude najlepší. Keď si však neskôr išiel von uľaviť po niekoľkých pollitroch vodky, vytiahne udenáča, chvíľu naňho tupo hľadí a potom mu hovorí:
"Že seš malej, to vím. Že smrdíš, to vím taky. Ale kdes nabral ty smutný voči?"
 
 
19. Kapitola [Pajko] Superstar v Zóne
,,Sú to totálni magori, nevedia čo je to zombia..." riekol si sám pre seba Ulemen a jeho posledná nádej bol priekupník v Kordóne Slzoronič, ktorý by mu mohol za zombíka čo-to zaplatiť.
Priekupník Slzoronič v KordónePreto sa vybral smerom k spadnutému mostu kde však stálo auto Marziky a robil sa tam casting do Superstar III. Pamela Jonášová spolu s Pymom Rauchom(ktorý prepožičal svoje priezvisko známemu výrobcovi džúsov) sa márne snažili dohovoriť 35-ročnému Kontrolórovi že je na účinkovanie starý, a že potrebujú mladé mäsá ako je napríklad ten sexi Upír.
Hoci sa Ulemen ponáhľal, pretože hlava neštastného mladého muža začala pomaličky hniť, povedal si, že ešte chvíľu vydrží a pozrie sa na casting. Všetci známy porotcovia pomreli, lebo sa išli pozrieť, prečo sú v Jantári močiare. Preto bola porota zložená s Tarbíka, Psa a pripojila sa aj zombia. Prvý z len troch uchádzačov bol Snork, ktorý však len čosi chrchľal a skočil Pamele do výstrihu. Porota ho diskvalifikovala. Druhý, Pseudoobor si pri speve,,Nie sme zlííí!" tak dupol nohou, že sa skácalo celé pódium a zo zeme sa ozývali zombie, že oni chcú spinkať.

Porota sa vyjadril: Tarbík-Kvíkví harara, čučučuču.
Pes - Havhavhavhavhav (načo skočil na člena štábu a odhryzol mu prirodzenie)
Zombia - Habubahaaaa, mrmľi mrmľi,buguuuuuuuu

Pseudoobor neuspel, a tak nasúpil posledný uchádzač, sexy svalnatý Upír, ktorý vyzeral ako Tina Turner a Mikuláš Dzurinda dohromady. Upír však tak zapištal, že z toho vznikol totálny blowout a zhebli všetci prítomní až na Ulemena, ktorý sa akurát išiel vykakať na latrínu štábu. Keď sa dostal k Slzoroničovi, mimochodom celkom šialenému priekupníkovi, konečne dostal nejaké peniaze. Na oplátku mu musel vyprať 200 totálne zasoplených vreckoviek.
Keď sa Ulemen rozhodol znova ísť k beestarovým chlapcom, rozhodol sa, že si odpočinie v kempe nováčikov. Tí mu nedali pokoj, pretože ho chceli zapojiť do ich krúžku čipkovania. Keď k nemu prišiel kameraman, ktorý dotrepal lavičku a požiadal Ulemena aby povedal: ,,Oci, mám Axu," tak už mal toho dosť a radšej si odpočinul v kríčkoch.
 
20. Kapitola [shiftyshooter] Oficiálna stalkerská hymna
My sme Stalkeři ze Zóny
Máme rádi bonbóny
Mutant Zombie Pseudopes
Je jich plný Rudý Les
Kalach Eagle M-čtyrka
Zastřelíme Upírka
Artefakty, části těl
Sbíráme Hledáme
Dostáváme na prdel
Ale co, my na to máme.

My sme Stalkeři ze Zóny
Máme rádi bonbóny.

Prošli jsme Cordonem
Smetištěm
Prolezli sme reaktor
Třeba jako Datastor
Do anomálek
skáčem napřed hlavou
Lepší než pažbou do kulek
Tu a tam máme i bouli malou.
Dáme lekárničku a sme celí...
My sme Stalkeři ze Zóny
Máme rádi bonbóny.

Když nás někdo střelí
Dáme lékárničku a sme celí
Pušky ty tu mluví
Bacha ať nechytneš kuli!!

My sme Stalkeři ze Zóny
Máme rádi bonbóny
na kila
Půlka se jich zkazila.
 
 
 nasledujúca strana >>


Call of Pripyat CZ