Registrovaných užívate¾ov: 3589
Zaslaných príspevkov: 100875

Slunce za reaktor zachází
Stalkeři nabíjejí zbraně
Mutanti zdáli přichází
No tak hurá na ně!

Všichni kdo bojovat mohou,
Ti co zbraň u sebe mají,
Co střílí rukou či nohou,
Ať na pochod se dají.

Ještě pár malých rad,
Radiace už je všude,
Vem si vodku i antirad,
A dobře ti s námi bude.

Dílo dokonáno jest,
Monstra mrtvá jsou,
Zachovali jsme si čest,
Zpátky hrdinové jdou.

 

 

K táboráku dorazil LukeX kulhajíce, a posadil se jako když dopadne pseudoobr. Rána že snad nadskočily i plameny ohně.
„Nazdar lidi, jak je??“ zeptal se.
Bez odpovědi.
„Řikám nazdar jak je??“ zeptal se znova s větší razancí.
„Jeheeé, nazdar světluško,“ řekl mu Klingi.
„Jakto že mě nikdo neslyší a nevidí??“ uvědomil si LukeX mrtvé ticho kolem ohně.
„Ale, než jsem sem dorazil tak to tu blowoutovalo!!“
„A to se dá přežít?? Slyšel jsem že to nejde přežít,“ dotázal se LukeX.
„Ale ne ty jsi mě asi nepochopil…“ hltnul si Klingi vodky a pokračoval, „To měl zase Razor jednou nápad koupit vodku vod Sidoroviče.“
„Hm ale co to má společnýho s tim blowoutem?“
„No právě, nepamatuješ si už ty alkoholový blowouty co se tu pořádaly každej pátek? Tak jeden z nich se právě dokonal. Bylo to asi takhle...“

Razor přišel k táboráku s bednou vodky od Sidoroviče a položil ji do středu kruhu stalkerů.
„Zdar pánové, mám tu bedničku prvotřídního chlastu přímo vod Sida.“
„Jasně, to je fajn. Zduníme se jako prasata a budem házet Vaxxxela do gravitační anomálie!!“
„Hele nevim jak tobě, ale mě se to moc vtipný nezdálo…“ ozval se ten den zakřiknutý Vaxxxel, „eště furt mě brněj koule vod toho jak mě ta anomálie vodhodila na ten strom.“
„Ale no tak Vaxxxlíku můj milej,“ napodobil Spidr98ův buzi-tón Vladek, „ ty toho naděláš! Copak si nepamatuješ, jak Označeného přefik Vampír?? A budeš mi řikat něco vo brnění citlivejch částí?? Na vem si láhev vodky a užij si to,“ hodil mu Razor láhev.
Jen si však Vladek hltnul, ztratil vědomí. Všichni v pokusu ho napodobit, vyhlásili soutěž o to kdo upadne do nejhlubšího deliria. To se vezme láhev vodky a vychlemtá se na tři hlty.
„Hele kurňa já nic nevidim!!“ ozval se Pajko a mával si rukou před očima jako magor.
„Hehe já taky ne, hehe, to je prdel co??“ tlemil se jak magor Datastor.
„Já nevim ale já ani nic neslyšim“ ozval se znovu Pajko.
„Co?? Já nějak blbě slyšim. HALOOOO, slyší mě někdo?!?! HALÓÓÓ!!!“ křičel jako hluchej Maweceq.
„VY DEBILOVÉ?? CO CHLASTÁTE TEN LÍH?!“ přiřítil se Sidorovič, „ TY RAZORE ŽE SI JIM NEDAL TEN LÍH CO SEM TI DAL ABYS HO HODIL DO PALÍRNY??
„Hmm… Asi jo,“ řekl Razor.
„BURP!!“ krknul si Vladek, a ozvala se příšerná detonace lihových výparů a Blowout byl na světě…
Ti co neztratili sluch nebo zrak po požití lihu, ho ztratili při výbuchu. Buď oslepeni ohnivou koulí nebo ohlušeni výbuchem.
„Co to kurňa bylo?“ ozval se Sidorovič když mu Razor hasil svým pláštěm plamínky na zádech, „ rána jak z děla, ale Vladek to přesto přežil!!“
„Hm to jo no, možná přežil, ale jakou má člověk šanci na přežití, když letí rychlostí světla v ústrety reaktoru??“ přizvukoval mu Razor.

„Hm to je docela poučnej příběh,“ vložil se Klingimu do řeči LukeX, „ a kde je vlastně Vladek??“
„To právě nikdo neví ale naposledy nám byla nahlášená kometa letící nad reaktorem která křičela něco ve smyslu: Razore ty debile počkej až tě dostanu do pazourů!!!“

V tom dorazil i nově obrýlený Case-A a vypadajíc jako Pidlovokej Andrej začal blekotat něco o tom ať si lidi přečtou ty jeho úžasný povidky.
„Stejně jsou vo hovně,“ řekl mu do očí Vaxxxel.
„Hm ale alespoň umim psát,“ dovětil mu v klidu Case.
„A k čemu ti to je když tady v Zóně nikdo neumí číst??“

 

 

Dnes si povieme, kde a prečo zmizli v Zóne porotcovia Superstar.

 

Začneme Lacom Lučeničom. Ten spolu s Paľom Haberom išiel do Jantáru, aby zistili, prečo sú tam močiare a hlavne prečo keď do neho stúpia tak tak divne blikajú. Laco išiel do akéhosi komplexu, zrejme komplexu menejcennosti, a uvidel tam množstvo zombií.

Uvedomil si, že vyzerá rovnako ako ostatné zombie, preto tam ostal a pridal sa k bezcennému tackaniu sa. Našiel si tam dokonca veľmi peknú zombiu-divožienku, s ktorou odišli do laboratória X16 a žili štastne až kým ich Datastor neoddelil pílkou na šunku (Datastor totiž rád zombícke mozočky).

Naopak, Lacov kolega Paľo Habera tvrdo odsudzoval všetky zombie, a keď uvidel jednu ako chrchľe a kričí: ,,Hbgdufgmmmh" tak Paľo neváhal a začal: ,,No, podľa mňa to bolo dobré. Ale keď to išlo do toho falzetu tak sa mi to..."

Paľo nestihol dopovedať, lebo mu už Laco pchal nožík do úst.

Lenka Slaná a Julo Viršík sa neodvážili chodiť ďaleko, preto sa premávali iba popred močiam. Lenka našla kančie hovno, a mysliac si, že je to nový make-up si ho kompletne rozotrela po tvári. Ako sa prechádzala po cestičke, stretla asi 20 stalkerov, z ktorých 19 hodilo po pohľade na lenku takú šabľu, že 4 z tých 19 vygrcalo aj časť čriev, vďaka čomu okamžite zomreli.

 

Lenka si to nevšímala, išla pomaly ďalej, ale čoskoro zdochla rukou, teda presnejšie brokom profesora Sacharova, ktorý do nej vypálil niekoľko rán, lebo si myslel že tá obluda je prerastený kanec.

K tejto domienke prispelo aj to, že Sacharov stále nenašiel svoje šošovky a bol nasratý že toho veľa nevidí.

 

Julo Viršík so svojim otrasným udychčaným hlasom taktiež nemohol v Zóne prežiť. Julo si vyšiel okolo Mobilného laboratória, kde bol zničený vrtúľnik. Uvidel tam dvoch vedcov v oranžových oblekoch, ako čosi zametajú. A počne sa im potvora vysmievať: ,,Hehehehehe, cigoši jedni. Hahahaha, už aj v Ukrajine sú verejnoprospešné práce. Checheche, veď robíte pre technické služby, musíte tu zametať, smetiari, hehehe..."

A tak Jula umlčali vedci. Navždy.
Nabudúce: Ako sa manželia Mojsejovci dostali do Zóny

 

 

„Jednou se takhle Jirka Stromek kterýmu nikdo neřekne jinak než Negr, zamotal do Divoký oblasti zrovna když začínalo blowoutovat. Ne, nebyl to alkoholovej BO ale ten skutečnej, co si člověk víc užije,“ řekl Angel který Negra nesnáší snad víc než tchoř Airwick Crystal air.
„Hele ale někdo mi řikal že tam prej skejsnul,“ ozval se Pajko, který, vypadajíc že spí, poslouchal snad každé vyprávění u táboráku.
„Ne. On to o sobě Negr začal rozšiřovat sám. Už jenom to méno. Negr. Není ti divný jak se může takovej rasista jako on jmenovat Negr??“ pustil se do vysvětlování Angel, „ vždyť dokud byl v pohodě tak nadával i na tmu, protože je černá!!“ rozesmál přísedící.

„Hm ale co vede někoho aby o sobě rozšiřoval že je mrtvej??“ nedal se odbít Pajko, vedle něhož se právě posadil Vaxxxel a vytrvalými vibracemi rozechvíval rozpadlou budovu.
„Á Vaxxxel se nám právě vrátil od Baru, co??“ rýpnul si Pajko, „zase ti brněj koule z anomálek??“
„Drž hubu!!“ opálil ho vysokým hláskem dotázaný.
„No tak abych pokračoval,“ skočil jim d rozjíždějící se hádky Angel, „prostě on potřeboval zmizet, protože o tom blouwoutu se opálil tak, že nesnáší sám sebe. Jinými slovy je z něj negr!!“
„To není možný… božínku… Negra jsem ještě neměl!! Ach!“ prozpěvoval si Spidr98 který právě dorazil, „ pánové, byl jsem na honu na mutanty a to vám bylo vzruší!!“
„Hovno, hon na mutanty ale honění mutantů… A navíc, negra už si měl...“ blekotal si pod fousy Datastor, ležící co nejdál od Spidra.

„No a tak protže tam byl s nim i LukeX, a ten tam chcípnul vydává se od teď Negr za něj,“ pokračoval Angel, „ vycházelo mu to do tý doby než se Zombie LukeXe vloudila do Duty tábora. Ty ho sejmuli a poslali nám jeho hlavu. Že prej u nich nemá co dělat,“ hlt vodky a pokračuje dál, „V tu chvíli se Negr rozbrečel, a že prej ví že on, rasista si nesměl dovolit bejt černej a že prej bysme se mu smáli…“
„No a co bylo dál??“ zeptal se Pajko který byl už v náladě po nadměrném požívání antiradiačního nápoje a jedení radioaktivní smaženice z hub co našel na cestě v Červeném lese.

„No coby?? Smáli sme se mu a von brečel že prej to není fér, a že nehraje. Ale než vodešel, nechal nám překvapení.“
„A co…t..to byl…bylo??“ ozval se opět Pajko.
„No co by nám asi moh člověk se smyslem pro humor jako má právě Negr nechat za překvápko?? Nasral nám do spacáků. Mělo to tu výhodu, že po nás nelítaly ty zmutovaný vášky co vypadaj jako vrtulníky.“
„Aha a co viděl ho někdo ještě a nebo ne??“ utrousil obrýlený Case-A, se kterým se nikdo nebavil.
„Jo chytli sme ho a dali sme ho do parády tady našemu profesionálovi na anální sondy Spidr98ovi. Udělal mu z prdele krmítko pro ptáčky a byl od Negra pokoj.“
„Jo, proto měl takovou radost minulej tejden!!“ vydedukoval Case-A.

 

 

,,Ta Norika, dnes ideme nakupovať do Viedne, ta už som pripravil naše BMW ktoré nám venovala Markíza za to jak sme sa strápňovali a za to priznanie že nosím slipy len za 45 euro." povedal Braňo Nore a išiel si dať do kuchyne kaviár za 100 euro.

,,Ta Braňo, ta ja som si to rozmyslela, ta my ideme do tej Ameriky do Černobyľu. Ta ja chcem kožuch so Pseudopsa. Lebo to sa mi bude hodiť bo jako si ty presudointelektuál tak ja chcem mať kožuch zo pseudopsa," ohradila sa Nora.

,,Ta Norika, neskáč mi do reči, ta ty si neúprimná. Veď všetci vedia, že Černobyľ nie je v Amerike ale v Rumunsku." bránil sa Braňo.

 

Napokon sa Norike podarilo Braňa presvedčiť a vybrali sa vojenským lietadlom do Zóny.,,Ta Braňo, ta ja som sa posrala a ta tu nie je záchod, ta to kde sa mám utrieť?"povedala previnilo Nora.,, Ta vyber z kufra toaleťák za 50 euro a utri si tú riť."odvetil Braňo.

Keď prileteli do Zóny, ich Kusaj sa rozbehol ku Slepým psov a viac ho už nikto nevidel.

 

Na Noru a Braňa tu mal čakať miestny sprievodca Jiří Stromek, ktorý akurát vysádzal dve smreky a dve jedličky so slovami: ,, Ľesula bila joľačka...".

Keď zazrel svojich nových klientov, manželov Mojsejovcov, od zloby vysadil ešte dva bonsaje a dva topoľe.

Pán Jiří sa v Zóne totiž skrýval pred médiami, mal už dosť Terezy Pergnerovej, dosť Topolánka, dosť Dzurindu, Mečiara, Mojsejovcov. Potom zobral odvahu(pre istotu aj Gauss pušku) a vybral sa k Mojsejovcom. A Braňo začne:,,Wééé arrrrr lúúkin fjor kožušina šop, where my can nájsť thááát šop?".,, Vy debile, já umim i po slovensky, vydrbanče jeden" odpovie pán Stromek.,, Aha, tak to potom ich leibe dich, dich leibe ich?" stále nechápe Braňo.

,,Pane bože, co jsem ti udelal?" povie si pán Stromek a radšej sa dá dobrovoľne prepašovať v poštovom balíku preč zo Zóny a odtiaľ pôjde rovno na Deň lesa do Vydrova.

 

A tak ostanú Braňo aj Nora sami. Preto sa išli prejsť, ale radšej išli po cestách kade nikto nešiel, pretože všetci stalkeri po nich strieľali, mysliac si, že je to nejaká nová generácia mutantov. Ale prežili, pretože boli odetí v Exoskeletonoch. Norika si ich vydupala u Braňa, páčila sa jej totiž tá kabelka (čítaj kyslíková maska) ktorá bola súčasťou balenia. Márne sa snažili nájsť obchod s kožušinami, Norike bolo dlho a pomaly sa chystala odísť do Miškovca.

Keď dorazili k akémusi Baru 100 Smerov-sociálnych demokracií(kde bude mať pán Fico v budúcej epizóde míting  )započul Braňo akési ,,charašo vypiť" a hneď hlásil Norike:,,Ta Norika, ta nám svitla žiarovka nádeje, ta počuť z reflektoru(čítaj repráku)že vraj nejaké harašo, to znamená sexuálne harašenie, ta to môže byť zaujímavé." ,,Ta poďme tam" prikývla Norika a spolu sa vydali do baru.

 

Keď si Braňo zložil helmu z Exoskeletónu, tak všetci buzíci, dokonca aj Spidr98 spievajúci ,,Milióny Milióny Milióny...." odrazu prestal byť teplý, keď si uvedomil aký hnusný môže byť chlap, ale keď uvidel Norinu tvár, zhrozil sa ešte viac. Preto sám seba od toho zmätku znásilnil. Keď všetci ušli preč z baru, Noriku to omrzelo, a tak leteli preč zo Zóny priamo do Miškovca.

 

Naneštastie (naštastie???) ich zostrelil Feďka Protiletadlovec, a tak aj manželia Mojsejovci skončili v Zóne.
Nabudúce: Ulemen sa stretne s premiérom Ficom!!!

 

 

Bola neskorá noc, jediné svetlo bol svit mesiaca lebo oheň sme sa neodvážili zapáliť pri vedomí že kde sa nachádzame. Boli sme len dvaja, ja, nováčik ktorý sa iba teraz dostal do Zóny ale príbehy ktoré som počul mi stačili k veľkej spotrebe záchodového papiera. Druhý bol skúsený stalker Rýchla ruka, tvrdil že tá prezývka znamená to, že kým ja vytiahnem pištoľ tak on stihne vystrieľať celý zásobník a dokonca stihne aj nabiť, ale ja si o pôvode tej prezývky myslím niečo iné, nevadí. Takto tam sedíme a zrazu... uvidím tieň upíra!

Nasledujúcu chvíľu pripisujem večernému posilneniu proti rádioaktivite...

Kričím na neho: " Zbláznil si sa?!? Chceš skončiť ako Označený?" A ty chceš skončiť ako Označkovaný?!", " Radšej sa nechám poraziť v tetrise od upíra ako sa nechať pretiahnuť od upíra!!!", "Pretiahnuť?!?" , "Ešte si nepočul ako skončil Označený?!? To ja nový ťa musím varovať pred Zónou?!? Keď sral tak ho znásilnil upír!!! Takto skončil Označený a teraz toto hrozí aj tebe!!!!!" Pri obhliadke sme zistili že to bola samica. 
V tú noc som už viacej Rýchlu ruku nevidel, ale nepočul som na okolí ani jediného pseudopsa, predsa len, po tých zvukoch by som aj ja rýchlo zdrhol...

Na druhý deň ráno pripravujem toasty, boli chutné, ďalej som radšej o pôvode surovín nepátral.
Keď prichádza Rýchla ruka a hovorí: "Stráž záchod, idem srať, nieže ma tam prepadne niečo."
"Serem ti ja na záchod, ser si ako chceš!"
Ďalej pripravujem toasty, keď vedľa seba začujem prasknutie, otočím sa tam a tam 2 oči na mňa pozerajú 
Mal som iba jednu možnosť. "Nedáš si toust? Je čerstvý, zober si" za sebou počujem rev, " otočím sa tam ďalší, " mám ich viac, neboj. Dajte si radšej toust, je chutnejší ako ja..."

A chutil im, ako sme tak jedli, starší mi povedal že prišiel pomstiť svoju ženu. Ukázal som na záchod. S mladým, zrejme synom, sme ďalej raňajkovali, keď sme začuli: " AAAAAAA, AA,A,U,UU, A, A, U, U, VEEAEEUU, ja som mu povedal že za to skončí ako Označený...
V ten deň sa už nič nedialo, len Rýchla ruka akosi čudne chodil, tvrdil že na záchode niekto nechal špendlík, ale ja som počul čo som počul, au.

Večer pripravujem ďalšie tousty, keď beží okolo Ruka s obrovským krikom a za nim sa ťahá biela čiara, asi skočil do nejakej anomálie, na moje zdesenie , keď sa tá čiara zastavila, tak som zistil že to je 10 upírov 
"Chcete toust?"
Chceli, len na to prišli, "Ale je vás veľa, nemám dosť surovín, musíte si niečo priniesť".
Za pár minút priniesli celý bedničku "chleba"  , a nejaké zviera, čo nie zrovna najlepšie voňalo. "Ste si istí že toto chcte jesť?" Ale že vraj pre nich je to dobré, tak som začal robiť tousty, ale ja som z nich pre istotu nejedol, aj mladému som dal radšej zo svojich, zrazu zaznie výstrel a jeden upír padá na zem  , Rýchla ruka je jednoducho nepoučiteľný, a to by nebola Zóna keby sa mu v tej chvíli nezasekla sniperka, inak odvaha, má v zásobníku 10 nábojov a ide na 20 upírov, asi mal pravdu s tou prezývkou...

Potom sme k večeri mali aj hudbu, A, A, U, AA, UU, taký hip-hop zo Zóny. Smutné bolo, že ten upír čo padol bol mladého otec, takto prísť o rodičov 
Ráno som sa zobudil do strašného zápachu, myslel som že to mladý tak strašne zapácha vedľa mňa, ale on to nebol, zistili sme že to pochádza z tej hnedej tekutiny čo je všade na okolí na zemi, predpokladal som že Rýchla ruka už asi nebude mať náladu na spoločnosť, tak som sa so svojim novým spoločníkom vydal na cestu, Tie zvláštne hnedé mláky sa vysvetlili keď sme videli ako upír letí z nory do kríku ale po ceste z neho vyletela taká istá tekutina, asi to zviera nebolo jedlé...

27. Kapitola [datastor] Hon na upíří tarbíky - Komplikace:
Caseovi projela okem jiskra, když se dozvěděl o novém živočišném druhu a došel si k barmanovi do skladu, kde měl v bedně schovaný automatický raketomet s naváděnými střelami.

Bohužel ale vážil čtyřicet kilo, tak si chudák Case nemohl vzít lékárničky (vodka je přece přednější než nějaká polní lékárnička, co si budeme namlouvat…). Navíc se spoléhal na to, že lékárničky ponesou Klingi s Pajkem. Vladek si perfektně vyčistil svůj Kalašnikov, aby se mu při boji nezasekl a společně s Casem a dalšími stalkery se vydal na pochod do Temného údolí.

 

Sotva se naši hrdinové dostali na smetiště, přeběhlo jim přes cestu stádo flaks. Pajko se zastavil a soucitně zavolal: „Vy moje ubohoučký hladový flaksičky, určitě jste dlouho nic nepapaly, pojďte, já vám dám jídlo“ a otevřel jim svoji poslední masovou konzervu. Flaksy ji snědly a za odměnu zadupaly do země hejno upírů, kteří vyběhli z nory. Case se jen nechápavě poušklíbl, odřezal upírům čelisti a nastrkal je nenápadně Klingimu do batohu. O kus dál naše hrdiny překvapil zombifikovaný Ulemen. Vladek neváhal a hodil po něm granát. Ulemen spadl na zem, párkrát zatřepal končetinami (přičemž se mu urvala levá ruka) a nakonec zemřel ve smrtelných bolestech (Case ho podřezal nožem).

„Co to tady tak páchne?“, zeptal se Vladek. Case suše odpověděl, že Klingi vyšlápl flaksí lejno. Hned nato si Klingi otřel podrážku o Ulemenovu mrtvolu a pokračovali dál do Temného údolí. Sotva překročili spawn point, prosvištěl kolem nich Foxyyk v traktoru. „Sakra, ten Car mod by mu měli zakázat!“, zařval Klingi, který jen tak tak uskočil před obřími koly funkčního Zetoru. „Musíme pokračovat dál“, prohlásil Case a opatrně vedl družinu kolem anomálií. Když se jim podařilo dojít na rozcestí, nevěděli, kudy se mají vydat. „Nemáš mapu?“, zeptal se Pajko Vladka. Ten prohledal celý batoh, ale mapu nikde nenašel. „Co se dá dělat“, řekl naštvaně Case a začal hledat lišejníky na stromech, aby alespoň věděl, kde je sever. Problém je, že v okolí žádný strom nebyl…

Podaří se ztraceným stalkerům najít správný směr? Najdou upíří tarbíky? Přežijí setkání s nimi? To se dozvíte již brzy v další epizodě...

Chodí Beestar Zónou sem a tam,
Mumlá si pro sebe kraviny,
Chodí Beestar, chodí sám,
Tu a tam spadne to traviny.

Chodí Beestar Zónou,
Chodí pořád dál,
Neudělá čáru rovnou,
Asi se nám přechlastal.

Jde pomalu ale vytrvale,
Malátně se hýbe,
Chodí jako když trenky jsou mu malé,
Spidr98 ho přesto líbe.

Jde vytrvale,
Došel by snad do Columbie,
Zastavil se v Reaktoru hale,
Je z něj totiž Zombie.

 

 

29. Kapitola [shiftyshooter] Stromek Jirka
Inu přečetl si Stromek Jirka,
O sobě pár povídek,
Rozezlil se až upala mu sirka,
Já ne!! Bránil se Angel, jsem nevinný jako Andílek.

I udeřil ho Jirka do čelisti,
Rána velká!!
Z dubu opadalo listí.
Po pěsti zbyla v bradě prohlubeň mělká!!

Au!! Moje zuby!! Křičí Angel!!
V ruce nůž, před očima rudo,
Skočil na Jirku a teřmi ranami ho umlčel.
Chcípni pobudo!!

V tu chvíli Angelovi to došlo,
Zabil člověka!!
Možná by mu to prošlo,
Ale krev pod dveřmi protéká!!

Ha!! Jsem prozrazen!!
Brečí Angel na židli,
Oknem proskočí jako vystřelen,
Ale vždyť v tomhle domě nikdo nebydlí!?

Už je pozdě, letí dolů,
Je to sedm pater,
No co, tak dole najdou mrtvolu,
Nezbyde z něj nic než pár jater.

Najednou se probudil,
Na posteli vlhko,
Noční můru hnusnou zapudil,
Zase je mu lehko.

Ví že se nic nestalo,
Jde si vysvléct s pyžama,
Málem ho to dostalo,
Z rázu skříň se otevřela sama.

Ach ne!! Vypadla z ní mrtvola,
V nose zaražená sirka,
Angel na to čumí jak na vola,
To nemůže bejt nikdo jinej než Stromek Jirka!!

 

 

30. Kapitola [datastor] Hon na upíří tarbíky - Zrada:
„Jsme v hajzlu!“, začal panikařit Pajko a už si chystal pistoli, aby se mohl zastřelit. „Neblbni, vole, Case nás z toho průseru dostane, že jo, Casei?“, snažil se vyděšeného Pajka uklidnit Vladek. Case oba vyděšené stalkery spražil svým administrátorským pohledem a dal jim najevo, že potřebuje klid k přemýšlení (Pajko dostal pěstí do oka a Vladek kopanec do břicha). Oba členové družiny upadli do bezvědomí.

 

Za pár minut se probral Pajko, chvíli po něm i Vladek. Vladek se nesměle zeptal velitele Case, jestli už na něco přišel a očekával další tvrdou ránu… Case se na něj pousmál a řekl: „Už vim kudy jít!“ Oba poranění stalkeři se začali radovat a i bolest začala polevovat. „Vidíte támhle ten rozcestník?“, ukázal Case do dáli. „Tak na něm bylo napsaný, že Temný údolí je přímo před náma!“ Pajkovi s Vladkem se zamlžilo před očima a bolest se začala vracet. To však zjistili až po dalším probuzení (tentokrát za to Caseovy údery nemohly). Case si mezitím ulovil flaksu a hned ji snědl. Syrovou. Když se Vladek probudil z bezvědomí a viděl hodujícího Case, jak si vychutnává syrového mutanta, hned si musel odložit…

Jakmile Case dojedl a Vladek přestal zvracet, vzali stále ještě bezvědomého Pajka za nohy a pokračovali v cestě. Zhruba po dvaceti metrech se Pajko probral a mohl pokračovat po svých (jenom nebude moci nějakou dobu spát na zádech). Konečně! Temné údolí bylo dobyto našimi dobrodruhy. Třikrát sláva! Poetické ticho však náhle přerušilo chrčení Caseovy vysílačky. „Co kua je?“, zaburácel do přístroje naštvaný Case. Z vysílačky se ozval Revealman: „Chlapi, dejte si pozor, je to past!“


Jak se z této nelehké situace naši hrdinové dostanou? Kdo je vůbec zradil? Dokáží se stalkeři vůbec vrátit zpátky do baru, aniž by to někdo z nich nepřežil? To se dozvíte v další epizodě...

 

„Lov na muťáki?“ opakoval Buton a Myšák jen zakroutil hlavou. „To ho chceš tahat do Zóny? A kam? Nějakýho padavku z Moskvy, ještě nám tam zařve a bude průser“
Dveře do baru se prohnuly jako když do nich narazí OT a v okamžiku když už se zdálo že se rozletí na tisíc kousků, se otevřeli a dovnisř vrazil Mistr Stromek, kterému se dříve říkalo Strejček Jedlička, ale v poslední době už jenom krátce a výstižně Dřevo.
Dřevo protlačil skrze zárubně svých několik metráků a žvýkaje nejakou neidentifikovatelnou hmotu bodře pozdravil.

Dřevo byl zvláštní člověk. Byl v Zóně už dlouho. Když přišel byl pevně rozhodnutý stát se nejlepším lovcem. On byl stále rozhodnutý stát se něčím nejlepším. Ovšem když při jednom lovu na mutanty, funíce se plížil na pozici, přefuněl stádo pseudokanců a v okamžiku když už se chystal vystřelit mohutným prdnutím dokonce stádo odehnal, pochopil že lovec z něj asi nebude.
Bude tedy nejlepším stalkerem. Rozhodl se. Doplnil si potřebnou výbavu a vyrazil. Týden o něm nikdo neslyšel a pak ho přivezl jeden stalker ze sousedního tábora na malém náklaďáku zpola mrtvého. „Tahal jsem ho lanem z bažin, blbce“ zakřičel na nás „a málem mě tam stáhnul“.

Dřevo po této události pochopil, že pokud nebude artefakt na povrchu pevném alespoň jako beton a v prostoru ne užším několika metrů, je pro něj nedostupný.
Rozhodl se že se stane nejlepším obchodníkem. Fiasko bylo rychlé a fatální. Během několika dní se zapletl do kšeftu místní mafii, takže přišel o všechny peníze a jako památka mu zůstal křivý nos.
Od té doby je tím nejlepším flákačem a somrákem v Zóně. Nikdo netuší jak se mu daří udržet si z odpadků svou několikametrákovou linii. Vždycky přijde do baru, vysomruje nějaký peníze na vodku, kterou ihned vypije a pak se odvalí spát k popelnicím. Tam hledá zbytky jídla. Živí se zbytky a starými konzervami. Díky tomu se kolem něj šíří hrozný puch i když zrovna neprdí.

Takže Dřevo se vevalil do baru a jak se zdálo jediný kdo z toho měl radost je Myšák.
„Jasně uděláme lov na mutanty, hned tady za táborem. Zombíky a tak.
Ale tam nic takovýho není oponoval Buton. Není, není, ale zombíky si udeláme sami. Tamhle Resingen se jen převlíkne a když vystrčí svůj rudej ksicht je to zombík jak vyšitej. Vemem slepý náboje a uděláme trochu rachot. Nebo vostrý a budem střílet vedle.“
„Možná“ ozval se někdo na druhý straně.
„No, a když se Dřevo slíkne a padne na všechny čtyry, máme krásnou flaksu. A novinář může přijet“
Barem se neslo veselí a každý se těšil na rublíky, které dostane za reportáž. A taky na to, že se možná konečně zbaví Dřeva.

 

 

Konečne sme už prestali cítiť ten smrad, išli sme po ceste o ktorej Rýchla ruka povedal, že vedie k nejakému baru. Mal som obavy, že ako stalkeri v meste príjmu môjho spoločníka, predsalen malý upír nepatrí zrovna k bežným spoločníkom, ale veď niečo bude.

Po hodinách putovania sme sa dostali do akéhosi mesta. Na začiatku mesta sme natrafili na skupinku stalkerov a ich psov. Prišiel som k nim aby som sa opýtal, že kde to sme, "Nazdar ľudia, pekné psy, môžete mi povedať, že kde to som?", ale oni, aj psy, len neveriacky, očami vypúlenými ako po týždennej zápche sa pozerali na nejakú tabuľu. Na tabuli bolo napísané: Na pamiatku Ulemenovi, najlepšiemu stalkerovi a kamarátovi akého Zóna mala, bol to šľachetný, tichý, pravdovravný človek, ktorý vždy pomáhal z celého srdca.

Asi to bol ich kamarát, ktorý im chýba, tak som ich nechal a vošiel do mesta, skôr než som zabočil za roh som ešte počul: "Psy???", "PSYYYYYYY!!!"
V meste som sa nechal viesť tabuľami a došiel som do nejakého baru. Barman pozeral nejaký dokumentárny film o najnovších vlakoch Zóny, tak si ma ani nevšimol ako som vošiel, "Zdravím", nič," Prepáčte že vyrušujem ale rád by som niečo na pitie", ..., "Haló, mate upíra na pulte". "Tak nech mi ho neosere lebo to budeš umývať, nič nemám, vodka došla a zver po záhadných zvukoch z predminulej noci ušla z celého blízkeho okolia".
"Obyčajná voda by sa nenašla?", "Voda? tú si choď piť zo záchoda a neotravuj s takými flaksovinami."

Tak som išiel pohlaď záchod, snáď tam bude umývadlo kde by sa dalo umyť na napiť. Lenže záchod akosi nebol. Tak som sa vrátil do baru, ten blbec si určite nevšimne keď mu vypijem vodu z hrnca.
Po chvíli došla do baru aj skupina ktorú som stretol pred mestom, ale vyzerali akosi dotrhanejšie, asi to bude tým že došla vodka.
Všetci v bare podráždene sedeli, sem tam niekto vybehol že sa na to ide zvysoka vysrať.

Došiel stalker a hovorí barmanovi: " Neviem čo to bol za zvuk, ale na okolí neostalo nič, a ja neďaleká kolónia upírov dnes počas dňa niekam veľmi rýchlo utekala, to by ma zaujímalo že čo to mohlo byť".
Hovorím im:" Keď som prichádzal, tak som si všimol, že začal odtiaľ fúkať vietor, takže čoskoro zistíte dôvody upírov", poriadne som to ani nedopovedal keď niečo vletelo dovnútra, najprv sa toho všetci zľakli lebo to malo zelenú hlavu, ale niekto vykríkol že to je Iľja Buzna, vtedy mi to došlo, "Zavri okamžite tie dvere!", rozbehol som sa ku dverám ale už bolo neskoro, už to sem došlo, a poviem vám páni, parádne to už dozrelo, v snahe o záchranu života sme všetci vyleteli z baru ale vonku to nebolo o nič lepšie,bolo to všade, nedalo sa skryť, všetci sme už začali zelenieť ako austrálsky vianočný stromček po nafarbení. Sklad plynových masiek u Dutých v ten deň zažil nepeknú okupáciu.

Našťastie sa čoskoro otočil vietor na juh a odnieslo to preč, toto budú cítiť aj v Kyjeve.
Najviac si to odniesol barman lebo ešte deň po tom sa bar musel vetrať. Lenže v celom v tom chaose niekam zmizol mladý, ale stačilo ísť len za hlasom Spidra98, no fuj, o tej chvíle som sa bál zaspať vedľa mladého.

 

 

33. Kapitola [datastor] Lov na upíří tarbíky - Návrat
Pajko s Vladkem povyskočili a vmžiku byli připraveni začít střílet. Jen Case rozvážně schoval vysílačku zpátky do pouzdra a vyndal kudlu. V dáli se začal rýsovat obrys postavy. „Vypadá to jako člověk!“, vydedukoval Vladek. „Ne, tohle není člověk!“, oponoval Pajko. Zatímco Case pevně svíral střenku svého nože, jeho vnitřní svěrač povolil a chudák Case si naložil pořádně do kalhot. Ještě předtím však stihl vyslovit „Ko…“. Než však slovo dořekl, začala se mu ukrutně motat hlava. Vladek ihned zareagoval: „Komunista! Konzerva! Kontejner!“. Case se pomalu přibližoval k zemi. I Pajko se snažil odhalit, co se jim Case snažil říci. První slovo, co ho napadlo, bylo „koprová omáčka“. Postava začala nabývat na konkrétnějším tvaru a po chvíli bylo jasno, co chtěl Case svým společníkům říci… Byl to Kontrolér!

Když ho Vladek uviděl, omdlel. Kontrolér došel přímo k ležícímu Caseovi a začal ho prošacovávat. Pajko se Kontroléra nesměle dotázal, co to hledá. Kontrolér vstal a zdvořile odpověděl: „Hledám vodku. Já rád vodku. On mít hodně vodky. Já to cítit.“ Pak pokračoval dál v prošacovávání. Case už ale pomalu nabýval vědomí, což Kontrolér netušil. Když Caseovi zajížděl rukou do poklopce, Case vytáhl svojí kudlu a s hlasitým výkřikem Kontroléra podřezal. „Já ti ukážu, ty hajzle úchylnej, že chceš vodku! Tys mi ho chtěl vyhonit! Šmejde jeden!“. Nepříčetný vůdce Case se nedokázal ovládnout a sekal do Kontroléra, co to šlo. Krev létala do všech stran, i Pajko byl celý rudý. Když se Case uklidnil a přestal do bezvládné mrtvoly konečně sekat, probral se i Vladek.

Během cesty zpátky se Vladek sám sebe ptal, jestli jim to za to vůbec stálo. Riskovat svůj život jenom pro to, aby mohli prodat za pár rublů vzácného mutanta, který ke všemu ani neexistuje… Case mlčel. Pajko do sebe házel jednu vodku za druhou, dokud se alespoň trochu nevzpamatoval. K večeru se konečně naši hrdinové vrátili zpátky do baru, kde je s úsměvem na rtech přivítal hned ve vchodu Revealman. „Tak co, kluci, vyprávějte…“. „Seš nějakej veselej…“, konstatoval ještě pořád naštvaný Case. Revealman ale pokračoval v otázkách dál: „Co jste na něj řikali, chlapi?“. Pajko na Revealmana nevěřícně zíral a zeptal se ho, co tím myslel. „No co, ptal jsem se, co jste řikali na Buznu a ten jeho kontrolórskej převlek… Dobrej fór, co? To musela bejt prča! To jsem vymyslel já s Petem!“ Revealman se v tu ránu začal z plných plic smát, až barmanovi popadaly všechny půllitry rovnou na zem. Vladek zrudnul a začal do Revealmana kopat. I Pajko se přidal. „Takže fór, jo? Sranda… Jo, jasně, ještě teď se fakt náramně bavíme!!!", řval na celý bar podrážděný Vladek. Pajko neřekl nic, jenom pořád kopal. Case si sednul ke stolu a podíval se na stěnu, kde visel kalendář s datumem 1.4.

 To byl zase den…

Konec první epizody

 

 

Už od rána všichni stalkeři netrpělivě pobíhali po baru a rozvěšovali po stěnách kometky, barevné lampičky a flaksí očka. „Vánoce jsou tady a podle toho to tady musí vypadat!“, řval zpoza pultu barman, který připravoval štědrovečerní pokrm. Case uřízl v Rudém lese hezký smrček a v baru ho začal zdobit artefakty. Svítící řetěz nebyl potřeba, stromek beztak dost svítil sám o sobě díky nadměrné radioaktivitě. Fredy vzadu v kamrlíku balil dárečky a snažil se je maskovat tak, aby na první pohled nebylo zřejmé, co to vlastně je. Resingenovi se na smetišti podařilo najít nefunkční rádio, které pak spravil Pajko. Vladek zase obstaral CD s koledami od známého zpěváka Waldemara Snorka, kterému nikdo v Zóně neřekl jinak, než Zlaté hrdlo. Resingen pomáhal barmanovi v kuchyni podlévat divočáka a Vaxxxel připravoval proslulý antiradiační salát (15 lahví vodky, půlka cibule, tři mrkve a dvě rajčata).

Kolem odpoledne se do baru dostavil i Foxxyk, kterého už testování Car modu přestalo bavit. Nebyl však sám. U pravé nohy seděl slepý pes. Toho si jako první všiml Semtex, který hned na Foxyyka vyjel, co že si to jako myslí, dovést do baru mutanta. „Kluci, no tááák, vždyť on má chudáček hlad, nevidíte jak je vyhublej? Když jsou ty vánoce…“. Beestar, který se mezitím vrátil z arény, si ke psovi klekl a pes ho celého olízal. Tím si získal Beestarovy sympatie. Maweceq, který celou tuto dojemnou scénu viděl, zamáčkl slzu a šel pomoci Fredymu v balení dárků. „Ach jo, no tak dobře, můžeš tady toho psa nechat, ale pokud se bude plýst pod nohama, tak ho sežeru!“, prohlásil rezolutně MickeyMutant. Foxxyk se začal radovat a začal Mickeymu líbat boty. Robkill se společně s Angelem a Shiftym dívali ve vedlejším traktu budovy na vánoční pohádky. Nejvíce jim učarovala ta s názvem „Pyšná flaksa“ a „Snork se zlatou maskou na čele“. Robkill dokonce brečel dojetím. Naštěstí byl hned vedle ochotný Shifty, který Robovi půjčil svůj kapesník.

Pomalu se schylovalo k večeru a stalkeři se začali shromažďovat u štědrovečerní tabule. Barman roznesl všechno jídlo, co dopoledne připravoval a jakmile usedl, znovu povstal a pronesl slavnostní projev. Sice měl rýmu a nebylo mu zhola nic rozumět, ale i tak to byla krásná chvíle. Robkillovi se z nosu spustila krev. Vedle sedící Maweceq mu zacpal nosní dírku špuntem od vodky a bylo dobře. Krev už netekla a Robkill si tak mohl nerušeně vychutnat pečeného divočáka. Maw dal přednost antiradiačnímu salátu. Beestar si vzal od všeho trochu, Fredy zase od všeho hodně. Slepý pes spořádaně ležel u pultu a jedl svoji porci divočáka, se kterou se s ním rozdělil Foxxyk. Jakmile všichni dojedli, odešel barman od stolu, zašel za barový pult a ozval se výstřel. To bylo jasné znamení k tomu, aby se stalkeři přišli podívat ke stromku a rozbalit si své dárky.

Case dostal pozlaceného Kalašnikova a byl tak rád, že zbytek dne probrečel společně s Mawem, který zase dostal dvacetilitrový kanystr plný vodky. Beestar se radoval z nového stalkerského obleku, Freddy našel pod stromkem knihu s příhodným názvem „Osm divů Zóny“, ve které bylo kromě hromady obrázku Černobylského reaktoru i pár fotek Jirky Stromka. Pajko měl nesmírnou radost z nového speciálního detektoru anomálií, který nově detekoval i mutanty. Foxxyk se mohl radovat z odlehčené Enfieldky s tlumičem, na Angela už čekal modifikovaný dragunov s padesátiranným zásobníkem s možností plně automatické střelby, Shifty brečel dojetím ze speciálního pásku na artefakty, kam se jich vešlo až třicet. MickeyMutant pod stromečkem našel kyslíkovou masku s podpisy všech přísedících, Vladek dostal granátomet ke svojí milované G36 a Vaxxxela potěšil vycpaný pseudopes. Andr3w, LuXur, binariz3 a sUnLiT dostali hromadu průrazných nábojů a funkční psi-helmy, Buton našel optiku s osminásobným zoomem a na Kasiho čekala kolekce lékárniček v krásné železné bedně. Dead Reaper byl unešen speciálními brýlemi, které umocňovaly HDR a motion-blur a zobrazovaly svět v plném HD rozlišení. Kota si zase nemohl vynachválit závodní verzi Moskviče, co stál před vchodem do baru a Robkill s dojetím přijal pozvánku k Plniči přání. I Pete dostal krásný dáreček - vlastního ochočeného upírka s krásným červeným obojkem a BeReN byl odměněn dárkovým balením stříbrných šroubků k detekci anomálií. Pak následoval děkovný přípitek, který pokračoval až do rána následujícího dne.

„Kdo z vás, vy prasata, si zase neutřel bagančata vo rohožku?,“ dotázal se Barman a utíral na zemi flaksí cosi.
„Jujky, to šem byl aši já,“ ozval se Spidr98, „to víš no, mám nový lodičky a nechtěl jsem aby se mi sloupala barva.“
„Aha tak to jo, ale příště si dej majzla, kam šlapeš. Jinak, pěkný sítovaný punčocháče,“ pochválil barman Spidrovi punčocháče, ze kterých koukaly tak třícentimetrové kudrliny.
„Díky božínku!!“

Najednou se rozlétly dveře a do baru vletěl kyslík. Ze stropu se okamžitě spustily vzduchové masky, zabraňující Stalkerům zemřít na otravu kyslíkem.
„Zavři!!“ zařaval barman přes svářečskou kuklu protože by jinak oslepl. Do baru totiž vniklo i denní světlo.
„Ale jo, furt. Jednou vám chce člověk provětrat mozky a vy naděláte rachotu…“stěžoval si Case-A a všem se chlubil se svými novými kontaktními čočkami.
„Nazdar Casei, posaď se u nás,“ zahřímal od stolu Robkill a ukázal na místo u stolu kde leželo cosi co by se dalo nazvat MickeyMutantem, „kopni ho stranou, nekouše!“
Za praskotu žeber a nadávek dokopal Case MickeyMutanta do rohu.

V tu chvíli se znovu otevřely dveře a vešla temná postava v brýlích temných jako Negrova (rozuměj Stromkova) tvář.
„Nazdar buzny. Jak se vede?“ zeptala se. Podle hlasu všichni poznali nejtvrdšího stalkera v Zóně, Ulemena.
„Zdar Ulemene posaď se t s námi a dej si vodečku,“ nabídl mu ze své láhve WT. Ulemen se posadil vedle Peta a vykouzlil mu mini-vycpaninu bloodsuckera.
„Jůůů, hele kluci co jsem dostal!!“ jásal Pete na celej bar.

Faktem je že Ulemen, ať už to co se o něm říká je nebo není parvda, je opravdu drsnej. Asi jako šmirglpapír. To že má motílka neznamená nic. To že má kalašnikova, taky ne. Ale to že je jedinej kdo se kdy utkal s Bloodsuckerem holýma rukama, z něj dělá machra. Otázkou nicméně zůstává proč Bloodsucker od něj utíkal a držel se za prdel. Potom co ten bloodsucker utekl, našel Vaxxxel kus za barem zabitýho stalkera a kus dál bloodsuckera který se snažil zastřelit stalkerovou pistolí. Bohužel, tyhle potvory maj tuhej kořínek, takže mu to trvalo asi dva zásobníky než umřel. Ale vraťme se do baru.

„Tak jsem natrhnul prdel dalšímu bloodsuckerovi pánové…“ Chvíle nechápavého ticha, „no jako že sem ho zabil,“ snažil se z toho vykroutit Ulemen, ale všichni si o natržené prdeli mysleli svoje.
„To je žůžo no, ale prč nám to řikáš??“ osmělil se barman, „ copak nevíš že tohle čtou i osoby mladší osmnácti let. A pro ty jak jistě víš, je to co ty tu vyprávíš, tabu. Ať už jsi mu udělal cokoliv. Vem si třeba Vladka, ten chudák ani nemá osmnáct, když chce do Zóny tak musí mít povolení rodičů, a ty ho tu deprimuješ natrženejma prdelema!!“ objasnil Ulemenovi situaci.

„Jo máte pravdu vod teď to budu cenzurovat. Místo sprostejch slov řeknu vždycky „CENZUROVANÉ“. Takže jsem šel a CENZUROVANÉ CENZUROVANÉ CENZUROVANÉ CENZUROVANÉ CENZUROVANÉ CENZUROVANÉ CENZUROVANÉ CENZUROVANÉ, do prdele zajebaný vyjetý teď sem to posral.“
„Ulemene, poslední varování!!!“
„No nic pánové, rád jsem si s váma pokecal, a těšim se na další povídky v Baru 100Rads,“ rozloučil se Ulemen a odešel.
„To zase byla blbá neděle,“ řekl Case-A a zhasnul lampičku, protože chtěl spát, přestože si ani nevyčistil zuby.

A to před ulehnutím jedl bombóny StaryBuřt.

Gekijin vtrhnul od baru nasranej jak bezrukej šachista a začal vřískat.
„Kdo mi vyměnil náboje v borkovnici za slepý??“ odpovědí mu byl jen smích přísedících, přičemž se Beestar složil smíchy na podlahu. To ale Gekijina neodradilo od toho, aby pokračoval ve výčtu zlomyslností, jenž mu Stalkeři udělali.
„Kdo mi střčil do pouzdra místo pistole kus vohutýho kovu??“ Gekijinovi tekly slzy, když viděl jak se mu ostatní Stalkeří smějí, „A koho napadlo strčit mi místo baterky do pouzdra vibrátor!!?? Vlez sem do Bloodsuckeří nory, protže jsem chtěl pár těch pěknejch chapadel, vytáhnu baterku, pustim jí a ozve se ´vrrrrrrrrrrrrr´ a brní mi celá ruka!!“ to se složil i Case-A v křečích běhající nahoru a dolu po schodech a nechávající za sebou loužičky.
„Samozřejmě to probudilo i toho bloodsuckera, co v tý noře bydlel. Vytáhnul sem na něj brokovnici a vypálil. Bloodsucker se svalil k zemi a já mu chtěl uřezat chapadla. Ale v tu chvíli bloodsuckerovi došlo že je živej. Vyřítil se na mě a já na něj vytáh nůž. Ale jak mi vysvětlíte, že to byl obyčejnej, bílej, plastikovej nůž Z BARU!!!!!!“ bamran se zhroutil na podlahu vydávajíc zvuky podobné zvukům slona umírajícího na spoknutý jazyk.
„Nejhorší na tom je to, že sem zahodil nůž, vytáhl pist… ten kus železa co sem měl v pouzdře a to se smíchy složil i ten Bloodsucker.“ Gekijin odešel v breku a zanechal chroptící, sténající a slintající Stalkery svému osudu.
Asi po dvou hodinách se Case-A, kterému zrovna obvázali natrženou bránici, probral z deliria a řekl památnou větu:
„Počkejte až zjistí že má nachcáno v čutoře…“ v tu chvíli vtrhnul Gekijin do baru. S brokovnicí.
„Ale tentokrát je nabitá…“

 

 

Ďaľší deň bola nedeľa. Barman sa znova zasekol za svojím pultom, tak nám hneď zrána bolo jasné, že bude nuda, lebo nedostaneme žiadne úlohy. Neskôr sme zistili, že ho zasekol obrovský, asi metrový chrobák. Tá škaredá potvora musela vletieľ cez otvorené dvere niekedy v noci, alebo keď sme sa nepozerali. Shifty, stalker z Ameriky, nám prezradil, že je to bug.

"Chlapi, vždyť je neděle, co kdyby sme šli do kostela, jak se na slušné a řádně vychované věřící stalkery patří...? Co vy na to doprdele, kurva drát?" spýtal sa nás Strec. "Neděla, nic se nedělá... Jú, budeme slavit tělo páně," zapišťal jemným hláskom z kúta Spidr a jeho ruský priateľ súhlasne prikyvoval.
"Ty môžeš ísť akurát tak do pr..." zasekol sa uprostred slova Pajko, pretože zrovna práve tam chcel. Radšej hodil do teplého kútika dymovnicu a my ostatní sme zdrhali von únikovým východom, s výkrikmi "Zachráň si anál kto môžeš", zanechajúc kašľajúcich a prskajúcich buzíkov vovnútri.

Zišli sme sa v susediacom hangári. Marek sa okamžite ujal velenia: "Všetci prezliecť, umyť a oholiť! Nie sme žiadne prasatá,"povedal a uprdol si tak hlasno a smradľavo, že sme radšej rýchlo bežali preč vyplniť rozkaz. Tak sme si vymenili dvojtýždňové ponožky za týždňové, pričom si Endží prilepil tie svoje na skriňu, "prej, ať se krápet vyvětrají..." Datastorovi prehnili trenírky v rozkroku, takže si ich mohol vyzliecť cez hlavu.
Počas holenia a umývania sme zistili, že tatík Case nieje černoch, to sa na ňom len podpísalo to neustále používanie kamuflážnych farieb. Ulemen sa tíško pižlal v kúte pri umývadle svojím "nožejčkem" a nepreriekol ani slovka. Celkovo, odkedy sa vrátil z Jantáru, bol nejaký divný. Keď chodil, tak šmatlal a sem-tam si niečo pre seba zamrmlal ako "húúúm, húúúm."

Frédy poznamenal, že asi má zápal spojiviek, ale my sme mu to moc neverili, pretože sme Ulemena poznali už predtým. Potom sme si leštili zbrane. Z vonku to vyzeralo akoby sme všetci hromadne masturbovali, takže zvuky prilákali z Baru aj naše buzny, ktoré nás začali očumovať. Pajko, na nátlak Frédyho, ktorý bol v tom momente oblečený iba vo svojich srdiečkových trenkách, bol nútený po nich hodiť aj druhú dymovnicu.
Po tomto incidente sme našich análnych turistov nevideli dlhšiu dobu.
Keď si Robkill s Berenom skúšali vybavenie a plynové masky, nepozorovane sme im tam napustili namiesto kyslíka hélium. Mužstvo vrieskalo smiechmi, pretože keď prehovorili, znelo to akoby Šmoulinka dostala hysterický záchvat, keď si Šmolko po sexe utrie šmolpenis do záclony. Frédy sa od smiechu posral, takže sa musel znova celý poprezliekať.

Netrvalo dlho a zišli sme sa pred Barom. "Já žádného atleta na kříži neuznávám, věřím především sám sobě," vyhlásil Pepa Satanista, ktorý sa náhodou k nám priplietol. Neskôr sme počuli, že keď sa raz zbadal v zrkadle v jednej z hotelových izieb pri nejakej akcii v Pripjaťi, tak sa zastrelil, mysliac si, že naňho zaútočili.
Konečne sme sa teda vybrali na cestu, všetci sviatočne vyobliekaní a naladení. Keďže široko-ďaľeko nebol žiadny kostol, zamierili sme do Pripjate, k svätyni Monolitu...

Sedí takhle naše partička v baru a sdělují si nové informace a popíjí kávičku ala vodka, lépe řečeno vodku v šálcích. V tu ránu se v baru rozrazí dveře a dovnitř vběhne Case: „Slyšeli jste o nově vytvořeným anomálním poli? To by mohla bejt parádička na artefakty“.

Všichni Case napjatě poslouchali, tak napjatě jak to v alkoholovém opojení jde. A Ulemen jediný střízlivý vykřikl: „Tak na co čekáme jdeme tam“, a okamžitě se dral ven z baru.

 

Všichni nechápavě koukali na východ za Ulemenem co už byl nejspíš dávno za horama.

„Casi, říkal jsi vůbec kde to pole je?“ zeptal se se smíchem na rtech Shifty. Case ještě vyveden z míry reakcí Ulemena nechápavě zakroutil hlavou. Všichni se dali do smíchu až na Stromka, který samozřejmě pro jeho smysl pro humor nepochopil absolutně nic. Barman všechny přivedl zpátky do reálu jeho charakterním „a kdo za něj bude platit?“

Na to mu Pete z ryzostí jeho osobnosti sdělil: „Za koho???“. V tom se barman odšoural do svího kamrlíku a cestou si brumlal že těm zasr….. stalkerům už na sekeru dávat nebude.

 

Chvíli byl klid a v tom se z míst kde se teď nacházel barman ozval strašidelný křik. Angel: „To byl Snork!“ „Né to byl určitě upír,“ odvětil Vladek.

„No, já raději odcházím“ zakončil debatu Stromek. Jen se za ním zabouchly dveře vyletěl barman ze svého doupěte a začal řvát na celé kolo: „Jakej parchant neumi rozeznat WC a BC (Barman compound)...! Až toho sviňáka chytnu tak …“ a odpotácel se pryč.

 

 „Nasranej barman, to vydá za snorka i upíra,“ definitivně dokončil debatu Datastor.

V baru byl zase smrad, jako když se odkope selka…

Dokonce i barman na sobě měl plynovou masku, a to je už co říct. Strec seděl v koutě a něco si sepisoval. Když se ho Fredy zeptal, co to dělá, odvětil Strec suše: „Píšu povídku, vole!“ To jako odpověď Fredymu stačilo a vrátil se zpátky za Casem, aby konečně dohráli prší. Kdo prohraje, proběhne Masomlejnkem.

Case samozřejmě jako vždy vyhrál, protože měl hned osm es a pět sedmiček, čemuž se prostě nedá konkurovat. Psychicky zničený Fredy tedy vyšel ven z baru a detektor nechal na stole. „Ten detektor vibruje, že jo?“, zeptal se přitepleně Spidr98. „Ne, ten nevibruje“, odvětil pohotově Vaxxxel, „ale hlaveň mýho Dragunova vibruje jako divá, fakt!“

 „Božínku, a můžu si ho půjčit?“ Vaxxxel souhlasil a Spidr98 zašel za pult. „Ty jsi snad asi úplnej magor, co?“, začal Vaxxxelovi nadávat Case… „Proč mu to kurňa dáváš, když víš, jakej je to buzík?“. Vaxxxel se jen pousmál a opatrně se připlížil za Spidra, který už měl celou polovinu hlavně v pr… ehm... v pozadí.

Vaxxxel během vteřiny stiskl spoušť a náboj z pušky udělal svoje. Spidr zařval, vyskočil dva metry do výšky, oběhl celý bar a nakonec zmizel za horizontem. Všichni stalkeři se smáli, až se za břicho popadali a Maw, který právě z plna hrdla pil vodku, vyprsknul celý obsah svých úst přímo na barmana. Stalkeři se začali smát ještě víc a Strec si poplival všechny papíry, na kterých si sepisoval svoje povídky. Jen chudák Maw se rozbrečel a začal řvát po Vaxxxelovi, že nebejt jeho blbýho fórku, neskončilo by tolik jeho oblíbené vodky na barmanovi. Mokrý barman zašel dozadu a až do večera ho nikdo ze stalkerů neviděl...

 

 

Náš dobrodruh Ulemen sa pomaličky vidal späť k beestarovi, ale cestou si povedal, že si ešte odpočinie v Bare 100 Smerov - sociálnych demokracií.

Keď vychádzal z Kordónu, preletel nad ním Foxxyk v drevenom vrtuľníku Da Vinciho, pretože zabudol nastaviť súbor prioritne vyššie a za dôsledok sa spawnol nie v Migu, ale v drevenom vrtúľníčku. Ako tak Ulemen kráča Smetiskom, stretne banditu v kabáte.

2Hneď sa odkloní, pretože tuší, že dotyčný je exhibicionista. Ako tak rýchlo kráča preč od úchyla, začuje streľbu a krik:,,Sloboda nám more, vy gadžovia tu nebudete, ake keď nám nedáte vyrabovac sklep, teraz pôjdeme do vášho erotického baru a budeme striptérov rabovať!". Potom ešte začul ,,Sloboda mladým mamičkám!" či ,,KDH- zakážte sex!".

Ulemen sa odtiaľ radšej pobral, ale neskôr zistil, že namiesto do Baru vošiel do Agropromu. Zrejme preto, že namiesto PDA-čka mal len namaľovanú mapku od mamičky, aj to mu ju premáčal dážď. Zistiť, že je niekto v Agroprome, je veľmi ale veľmi jednoduché. Ulemenovi bolo hneď divné, že stalkeri v tejto oblasti majú len zelené trenky a volajú po sebe napr. ty CENZÚROVANÉ, pričom sa v Zóne viac používa buzna.

Naviac, vojaci nohavice nemali preto, lebo im ich vyzliekol Spidr aj s jeho grupu Znovuoteplencov. Ulemen našiel cestou späť nejaký zvláštny artefakt, bol voňavý a hnedy. Keď ho chytil, zistil že je to hovno zmiešané s mydlom. Keď sa náš dobroruh vrátil späť na Smetiko, bol prinútený asistovať pri pôrode, a keď mamička povedala, že jej praskla voda, Ulemen povedal:,,To viete, tie bandasky toho veľa nevydržia!". Nato Ulemena vyhnali preč, a radšej mu dali prezervatív. On nič také ešte v živote nevidel, a preto si to nasúkal na nohu.

Ako kráčal do Baru, počul z reproduktoru ,,Míting pána Fica za 5 minút. Opakujem, babky demokratky a ľudia ktorý chcú pero s logom Smeru, dostavte sa do hlavnej budovy o 5 minút!".

Ulemen sa tam pobral, ale počul rachot. Na Fica skočil zombík a roztrhal mu sako, Fico na to:,, No, tak toto mi celé pripadá ako farizejstvo, táto kauza je vykonštruovaná". Ficovi ochrankári zabili zombíka.

,,Tak co, štramáku, kdy si zašpásujeme?" ozval sa Spidr. Fica to prestalo baviť, chcel to už mať za sebou, a preto radšej začal rozdávať babkám demokratkám perá s logom strany Smer, toto však využil zase Spidr a so slovami: ,,Ja chcem len tvoje pierko," pokračoval v obťažovaní.

V tom, ako keby toho nebolo dosť, vbehol do miestnosti sklerotik Poznačený s granátom v ruke a vrieskal čosi ako ,,I want the Zone to disappear!!!!!!!!!!". Potom odistil granát, a všetci, aj premiér Fico, zhebli pod črepinam granátu. Znova prežil iba Ulemen, ktorý sa pred Poznečeným ukryl v barovej kuchyni, a vôbec mu nevadilo, že ho zbadal Barman, ktorý si to užíval s kancom.

Keď Poznačený ušiel preč, Ulemen si zapol barový televízor, pretože práve začínal program...

Nabudúce: Rozvedení so záväzkami v Zóne!

40. Kapitola [shiftyshooter] Jak aSSaSSin ke svému jménu přišel…
Barman spustil povídání a Stalkeři se sedli kolem pečené flaksy na plácku před barem.
„Jo byl tu jeden co jeho jméno mělo zvuk. Jmenoval se aSSaSSin. Ale byl to dobrej blázen,“ řekl barman a dal si hlt vody. Ano, vody. Vé O Dé Ypsilon. Nikoliv vodky. Vsadil se totiž s Maweceqem o to kdo vydrží dýl nepít vodku. Vzhledem k tomu že Maweceq byl na pokraji smrti zavodněním, od tohoto nezdravého zvyku upustil.
„Jo ale proč se jmenoval aSSaSSin?“ dotázal se BeReN.
„No to se dozvíme. Proto tu sme ne??“ znejistěl Beestar, a ukrojil si kus flaksích varlat. Je to ta nejlepší část na jinak výborném zvířeti ( i když to s tím zvířetem sem asi přehnal).

„No tak jo. Ár jů redy for som ekšn gájz??“ zeptal se barman a pokračoval, „no prostě co ho znám, tak kdykoliv se něco posralo tak řikal takový sprostý slovo. Nebudu ho tu řikat protože Vladkovi s Vaxxxelem není osmnáct a tudíž by je to slovo mohlo deprimovat.“ Vysvětlil barman, kterýmu lezla voda na mozek, „ no a po používání toho slova, se to zkomolilo a vzniklo z toho aSSaSSin.“ Dokončil vysvětlování barman.

Z rázu se otevřely dveře. Nebo spíš rozlítly. Vešla dovnitř postava v černých brýlích a protože byla v baru tma, tak spadla ze schodů, zlomila si pár žeber, vrazila si do kyčle nůž a pažbou Dragunova si vyrazila tři zuby.
„V prdeli, je to v prdeli!!!“ ozvalo se z hromady pod schody.
„Ahoj aSSaSSine, jak se máš?“ zeptal se s ledovým klidem barman.
„Di do prdele!“ odvětil mu nasraně aSSaSSin.
„Hele milánku!! Tak to ne!! U mě v baru přestaneš mluvit sporstě nebo ti Ježíšek nasere!! Jasný?“ vynadal mu barman.
„Ale jo, sorry.“
Tak teď už vám asi došlo proč se aSSaSSinovi říká tak jak se mu říká a jestli ne tak mi napište a já to objasním.

 

<< predchádzajúca strana                                                                               nasledujúca strana >>