• shadow of chernobyl
  • clearsky
  • call of pripyat
  • stalker 2
  • metro 2033
  • modding
  • larp
  • Čerrnobyl
  • forum
Registrovanch uvateov: 3190
Zaslanch prspevkov: 100647
forum
S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl
Datastor Modpack Main Spanish STALKER Community STALKER Community in France RPG Vault
Prvá slovenská fanstránka o hernej sérii WORMS NightStalkers: Return to Chernogorsk Zone - OFP Mod ChernobylZne.cz




S.T.A.L.K.E.R. Shadow of Chernobyl

Súťaž - Poviedky - Zóna 2

ciara
28.04.2007 | Branislav Šiftár
Autor: Rostislav Skotnica
 
Když hluk odlétávajících vrtulníků utichl zvedl se plukovník ze zemně a zavelel k pokračování pochodu k Černobylu. Od útoku zvířat uběhla skoro hodina. Tato neočekávaná „akce“ si vyžádala životy tří vojáků a dvou vědců. Plukovník ve svém nitru doufal že se už nic horšího nestane.

 -Chlapi pohněte, přece tam nechcete dojít v noci.- řekl plukovník a vykročil směrem na severovýchod.
-Pane máme zprávy že v noci to tu není bezpečné.- řekl jeden vědec když dospěchal k plukovníkovi.
-Přesvědčil jsem se že to tu není bezpečné ani ve dne. Ale máme další důvod proč spěchat. Kozlovsky jak je to ještě daleko-
-Asi tak dvanáct kilometrů.-
-A slunce zapadne asi tak kdy.-
-Tak za čtyři hodiny.-
-Ok pohněte-
Když oddíly došly do Černobylu slunce už pomalu zalézalo za obzor. Město mělo děsivou atmosféru a zpustlé ulice vypadaly jako by si všichni ti lidé jen někam na chviličku odskočily. Na malém náměstíčku kde stále ještě stála socha Lenina se oddíly zastavily. Na jedné straně byla budova kina a na druhé straně byla samoobsluha. Vojáci přešlapovaly zlehka téměř neslyšně. Ve vzduchu bylo cítit napětí nikdo si nedovolil promluvit. V tom se náhle ozval v nedalekém křoví šelest.
-Co to bylo, Voziliči běžte se tam kouknout ale vše hlaste budeme vás krýt.-
-Ano, pane-
-A dělejte nemáme na to celý den-
-Rozkaz.-

Vozilič kráčel opatrně ,když došel ke křoví otočil se na plukovníka, plukovník přikývl, odhrnul listí a vtom tam spatřil malého psíka. Vzal ho do náručí a opět se otočil.
–Podívejte pane  malý psík.-
-To se mi ulevilo. Položte ho. A vy ostatní musíme se dostat na nějaké bezpečné místo.-
-Co támhle tamten obchod má rovnou střechu. Budeme v taktické výhodě.-
-Dobrej nápad Petroviči, oddíly směr samoobsluha vylezeme na střechu a tam přečkáme noc. Pohyb!-
Slunce pomalu zalezlo za obzor, nastala temná a chladná noc. Hvězdy jen občas prokoukly přes mraky a měsíc na obloze vidět nebyl.
-Hej Kozlovský spíš?-
-Ne vole. Co je?-
-Máš hlídku, ještě s tebou bude Ivanov,-
-Ale, dělej.-
-Ty toho naděláš.-
-Chci jít taky spát.-
Kozlovský vstal a došel ke krajnímu spacáku.
-Ivanove vstávej.-
-Co je?-
-Máš se mnou hlídku.-
-Co?-¨
-Vstávej, Máš se mnou hlídku-
-Jo to je zas řečí.-
-Nebudu na tebe čekat celou noc.-

Už byli skoro tři hodiny Ivanov a Kozlovsky seděli na okraji budovy a koukali na temné město.
-Chceš cígo.-
-Ne, snažím se přestat.-
-Jasně jak chceš.-
V zápětí se po malém světlém plácku mihl tmavý stín.
-Viděls to?-
-Co?-
-Támhle dole něco tam bylo.-
-A kam to běželo- oba muži hned zbystřeli.
-Nevím někam za tenhle obchod.-
-Ok jdu se tam kouknout kdyby to znova vyběhlo tak to zastřel.
-Jasně-
Kozlovsky pomalu došel na druhou stranu ale nic tam neviděl. Otočil se na zpět a uviděl jak na něj Ivanov míří.
-ty vole co blbneš.-
-Nevím nemůžu nic udělat uteč něco mě ovládá.-
-Sakra kde je nevím ale si někde pobí…-
Ozval se výstřel a Kozlovsky padl k zemi.

 Než vyšlo slunce byly všichni mrví. Pozdější vyšetřování ukázalo že je v noci přepadl Kontrolór a všechny pozabíjel. Armáda proto nechala radši Zónu hlídat ,aby se to už nikdy nemohlo opakovat ,ale lidská hloupost ta je nekonečná.
Ale o už je jiný příběh…