• shadow of chernobyl
  • clearsky
  • call of pripyat
  • stalker 2
  • metro 2033
  • modding
  • larp
  • Čerrnobyl
  • forum
forum
S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl
Datastor Modpack Main Spanish STALKER Community STALKER Community in France RPG Vault
Prvá slovenská fanstránka o hernej sérii WORMS NightStalkers: Return to Chernogorsk Zone - OFP Mod ChernobylZne.cz




S.T.A.L.K.E.R. Shadow of Chernobyl

Súťaž - Poviedky - Zlom v Zóně

ciara
27.04.2007 | Branislav Šiftár
Autor: Vojtěch Papřok
 
Tma... děsivá tma se rcozprostírala všude kolem.
Zvedl jsem se ze země a sáhl do kapsy a nahmatal baterku. Strasně mě bolela hlava. "Cvak" baterka se rozsvítila - "Kdo vlastně jsem a co tu dělám?" pomyslel sem si - baterka osvítila malou místnost s ocelovými dveřmi. Pomalu jsem se k nim přiblížil a zatáhl za kliku - šlo to celkem snadno.  Otevřel sem je a posvítil baterkou. Osvítil jsem dlouhou chodbu plnou plísně opadané omítky a kusů nábytku. Z druhé strany chodby jsem uviděl světla. Vypnul sem tedy baterku a schoval se za rozbitou skříň. Světla dorazily na začátek chodby. Opatrně jsem se podíval. Byli to tři chlapi oblečení v nějákém divném oblečení a s plynovýmy maskamy na obličejích. Dva z nich měli samopaly a jeden brokovnici. Přibližovali se blíž a blíž. Když první prošel kolem mě, schovaneho za skříní, skočil jsem mu na krk a strhl ho k zemi. Snažil jsem se mu vzít zbraň z ruky ale ukázal se silnější než já a povalil mě na lopatky. Klekl si mi na ruce. Tři baterky a tři zbraně mi zasvítily do očí. "Pane to jste vy ?" zeptal se překvapeně ten co mi klečel na rukou "Už dva dny vás hledáme." "Kdo jste a co po mě chcete ?" zeptal sem se. "Pusťte mě !" zazmítal sem se a chlap ze mě kupodivu slezl a všichni sklonily zbraně.  "Pane, poslední zpráva o vás a vaší jednotce je, že vás napadla banda Controllerů. Asi vám něco udělali s pamětí - je to zázrak, že žijete. Pamatujete si vůbec něco?" zeptal se muž ,zatímco já se zvedal ze země. "Ne - absolutně nic." odpověděl jsempo pravdě. "Pojďte s námi - odvezeme vás na základnu a tam se vám pokusíme pomoct." tyto jeho slova jsem slyšel už jakoby vzdáleně. Celé tělo mě najednou přestalo poslouchat. Chytl jsem prvního chlapa za hlavu a trhl. Skácel se na zem - jak jinak s hlavou otočenou o 180 stuňů. Nejdenou sem měl strašně hodně síly. V tom překvapení nestihl druhý nic udělat a skončil na zemi s proraženým hrudníkem... Já nemohl dělat nic - jenom se dívat, jak dělám něco co vůbec nechci. Cítil jsem, že něco postupně pohlcuje mé vědomí a mou duši a že za chvíli nebudu moct dělat už absolutně nic... že mě to pohltí. Jen na okamžik jsem uviděl svůj odraz v kaluži vody na zemi. Nepoznával jsem se - vypadal jsem jako zrůda - kůži jsem měl do fialova ,zuby vypadaly všechny jako tesáky a na rukou jsem měl pěticentimetrové drápy...mezitím se ale třetí muž vzpamatoval a dvakrát vystřelil ze své dvouhlavňové brokovnice... Z takove blízky mě to nemohlo minout. Padl jsem k zemi.  Muž prebíjel brokovnici a mezitím mluvil do vysílačky. "Pane, našli jsme seržanta Strugackiho. Na nic si nepamatoval. Chtěli jsme ho vzít na základnu ale pak se začal měnit a napadl nás." řekl celkem nervózním a roztřeseným hlasem "Pane, vypadá to ,že tu máme nový druh mutantů. A zdá se ,že se to může přenést asi nějákým virem i normálního člověka. Ano pane, návrat na základnu. Rozumím." řekl už jistěji. Brokovnice ještě dvákrat práskla... Dva zásahy do mojí hlavy. Tma. Smrt. Ale já věděl že tohle byl jen začátek něčeho velkého...
Zóna má něco v plánu...