• shadow of chernobyl
  • clearsky
  • call of pripyat
  • stalker 2
  • metro 2033
  • modding
  • larp
  • Čerrnobyl
  • forum
forum
S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl
Datastor Modpack Main Spanish STALKER Community STALKER Community in France RPG Vault
Prvá slovenská fanstránka o hernej sérii WORMS NightStalkers: Return to Chernogorsk Zone - OFP Mod ChernobylZne.cz




S.T.A.L.K.E.R. Shadow of Chernobyl

Súťaž - Poviedky - Příběhy u ohně, díl 3.

ciara
30.04.2007 | Branislav Šiftár
Autor: Marek Nedvěd
 
Příběhy u ohně díl 3.: Pidlovokej Andrej a zlatý poklad
 "Arrr, vy suchozemský krysy, vy vo Andrejovi nevíte holej prd. Byl by to bejval nejbohatší námořník v tomhle proklatym voceáně, nebejt jedný blbý náhody." Zařval Morgan, schizofrenní stalker, odkousl zátku od rumu a vyplivl jí do ohně.
 "Hele, vole, co to zas kecá, nikdy mu nerozumim." stěžoval si Gouda.
 "Nevadí, on tobě nejspíš taky ne." odtušil Filip.
 "Chlastal sem takhle jednou v Báru, když v tom sem zmerčil divnýho cizáka. Byl celej voháklej v černý kůži, za pasem bambitku a krz černý slka na mě vejral. Povidá: "Hej, piráte, měl bych pro tebe lákavou nabídku." Ukázal mi mapu pokladů. Neváhal sem a zacálovat pět tisíc dukátů.
 Cestou z Báru sem u vchodu potkal Pidlovokýho Andreje, jak krmí paštiku brambůrkama. Paštika dycky vodmítala jíst konzervovaný jídlo, asi se jí hnusil kanibalismus. Říkám mu: "Hej, plavčíku, pluj se mnou a vyděláš si nesmírný bohatství." Neváhal a páč sme byli ze stejnýho přístavu, vyrazili sme.
 První stopa ukazovala mlýn a most, takže sme usoudili že musíme začít někde poblíž Kordonu. S rejčem a krumpáčem na zádech sme se vypluli. Cestou sme se museli prosekat několika smečkama psů, mořskejch psů a maríny."
 "To znamená psů, banditů a vojáků, ty suchozemská kryso." zasmál se Filip nechápavě zírajícímu Goudovi.
 "Yarrr. Pro muj kanón není deset lidůch žádnej problém." Morgan poklepal na svou devadesáti milimetrovou houfnici na klíně a pokračoval v příběhu.
 "Mapa říkala, že vod starejch sýpek musíme jít pět set kroků na sever, jenže tam byl vostnatej drát, takže sme to vobešli. Pak se u starýho stromu mělo zahnout na severovýchod a zastavit se u rozbouranýho baráku.
 Tam sme měli menší přestřelku s dalšíma banditama, ale když sem na ně zařval, že je se mnou Pidlovokej Andrej, všichni odhodili své zbraně co nejdál a utíkali. Myslím že třem z nich kvéry selhaly a postřelily je.
 Pak mapa říkala na sever, k vrakovišti. Tam sme bojovali s dalšíma pěti banditama, ale udělal sem na ně fousatej fígl a předstíral sem, že za nima je vobří chobotnice. Pidlovokej Andrej byl bez brejlí a tak tomu taky věřil a Paštika nevěděla co se děje, tak nervózně běhala kolem a povrzávala. Když se banditi opatrně ohlédli, vytáhl sem svý dělo a rozstřílel je napadrť. Andrej taky vystřelil, ale jen tak do vzduchu a na zbývající dva spadla mrtvola opravdové obří létající chobotnice.
 U kadiboudy měla bejt další indície, ale stáli tam čtyři chlápci v pruhovanejch trikách s krumpáčema a lopatama. už z dálky bylo slyšet jak se hádaj. Přiběhli sme k nim a já zařval: "Ticho, bando prašivá, vo co tu de?"
 Jejich kapitán ke mě přišel a vyštěk: "Všici sme koupili stejnou mapu vod pokladu, ale nemůžeme se dohodnout na rozdělení kořisti až jí najdem."
 "Hm, já mám taky takovou mapu," Řek' sem. "A nejlepší dělení je dělení na korzárskej způsob, podle vodvahy. To se veme břitva a každej se tajně řízne přez dlaň a kdo má největší jizvu, dostane všechno."
 Po chvilkovym mumlání se dohodli, a každej zalez za jinej keř a začal si pižlat ruku. Já sem neváhal a čórnul sem jim bágly s mapama a zdrhnul sem. To sem ještě netušil, že je ten den ještě potkám se zakrvácenejma prackama, a vykulenejma vočima mumlat "Hůům-Hůům" u Jantaru.
 Mapa ukazovala snad všechny místa, kam člověk může jít bez skafandru. Šli sme den, noc, den a druhou noc, zabili a přemohli aspoň stovku a když sme došli k posledním třem indiciím, octli sme se u příkopu v Baru. Padesát stop na západ, červený dveře, dvacet stop, zahnout do bunkru, třicet stop po schodech a X značí místo. Votrhaný a unavený sme vešli do taverny. Velký rudý X na zemi opravdu bylo a na něm stál ten divnej chlap ,co nám tu mapu prodal, a říká:
 "Vidím pánové, že jste našli opravdový poklad. Ano! Nekonečnou pokladnici informací, zpráv a úkolů: Tajemného cizince! Pokud budete chtít nějákou informaci, za pakatel tisíce rublů vám řeknu vše co vím a co nevím, to si vymyslím. " Pak se usmál jak žralok lidožrout na nudistickou kolonii a dal si ruce v bok.
 Točila se mi hlava. Radiace a zóna mě skoro zabily a teď tenhle čuráček tu stál s rukama v bok. Zařval sem: "En garde!" A moje šavle zasvištěla vzduchem a rozsekla ho vejpůl. Jeho zbytek s hlavou se jen zmohl na zachroptěné: "Touché."
 Povídám Andrejovi: "Clape, zplundrujem mu tu kořist, jestli těch map prodal aspoň deset, pak musí mít aspoň padesát tisíc ve zlatě!" Morganovi se při vzpomínce na množství rublů zaleskly oči a na čele mu vyrašily kapky potu.
 "No a jak to bylo dál, vole? Jaká věc vás nakonec vokradla?" Ptal se dychtivě Gouda.
 "Hygiena." Zachrčel Morgan.
 "Cože?"
 "Hygiena nás zradila. Když sme se už zvedali vod tý voškubaný mrtvoly, vobjevil se nad náma Barman s jeho chlapcema s kvérama a povídá:
 "Ty primitive! Co si myslíš že děláš? Víš jaký problémy mám s hygienou normálně, když vedu podnik v radioaktivní zóně? Víš co provede obchodní inspekce, až zjistí, že se tu zákazníci rozkládaj na podlaze a že místo vápna to tu malujem krví?" A ukázal na krvavej cákanec přes celou zeď.
 "Víš kolik stojí taková pokuta za nedodržování hygienických norem? Čtyřicet tisíc rublů!!! Tak mi dej čtyřicet tisíc a sme si kvit." Popsal situaci Morgan a odplivl si.
 "Nedal's mu ty prachy, že ne?" Tázal se Gouda. "Že's ho zas něják vochcal?"
 "Počkej až na tvojí hlavu bude mířit šest lidí brokovnicí, jak budeš vochcávat. Navíc to je jediný místo v Zóně, kde maj rum. No, mladej, zbylo mi deset tisíc, tak sem půlku dal Andrejovi a já měl svý prachy zpátky. Tu mrtvolu napíchli na jeden z kůlů před Barem, na holej zadek jí udělali rudej kříž a pod něj nápis zde kopejte." Morgan si povzdechl, odklopil si pásku přes oko a nalil si tam svůj rum.
 "Ty vole,Co děláš?" Podivil se Gouda.
 "Takhle se to dostane rychlejc do krve." Mrknul na něj Morgan skleněným okem.
 "Hustý."