Registrovaných užívate¾ov: 3589
Zaslaných príspevkov: 100875

 

Transportní vrtulník UH60 s posádkou 6 členů speciálně vycvičených zelených baretů právě přelétá nad územím Afghánistánu. Mise je jednoduchá - infiltrovat a eliminovat vůdce teroristické skupiny.

Po dlouhé cestě se podaří přiblížit k místu určení.

,,Nelíbí se mi to, nikde žádné patroly, žádná obrana, buďto tu nikdo není, nebo o nás vědí.“ ,,Mlčte, na vaše rady není nikdo zvědavý!“
 Jen co to dořekne ozve se hlasitý hlas vůdce teroristů: ,,Odhoďte zbraně, nemá cenu odporovat, jinak budeme střílet.“ S nevelikým překvapením zvedám ruce nahoru. ,,Vidíte, co jsem říkal!“
Poslední co jsem viděl byla jen pažba AK47 a pak jen tma.

Po probuzení v cele jsem si uvědomil že živý už se odsud asi nikdy nedostaneme. ,,Snake?! Snake! Jsi celej? Kde to k sakru jsme?.“ ,,Věznice.“ Odpověděl jsem chladně. ,,Ticho! Slyším kroky, někdo sem jde!“ Náhle zaskřípají zrezlé dveře od cely a do místnosti vejde vousatec s šátkem na hlavě. ,,Ty půjdeš se mnou, uvidíme co všechno víš.“ Ukáže na svázaného člena týmu, Hawka, mého bratra a odtáhne ho kamsi do jiné místnosti. Svázali mě pěkně ale něčeho si nevšimli, mého nože ukrytého na pravé botě.

Zanedlouho mám provazy na rukou a nohou přeřezané a zámek také nedělal příliš velké potíže. Nenápadně se prokradu kolem stráží ven a prchám přímo do našeho nedalekého tábora. ,,Tady člen jednotky zelených baretů, potřebujeme naléhavý eskort, slyšíte mě?!“ Křičím do vysílačky a doufám, že mě někdo vyslyší. ,,Rozumím, posíláme eskortní vrtulník na pozici Zulu46, vyčkejte tam…“

Po příletu vrtulníku slyším volat velícího důstojníka: ,,Padej dovnitř, musíme rychle odletět!“ ,,Ale vy to nechápete, mají tam ještě naší četu, jsou stále na živu.“ ,,Na to nemáme čas ani dostatečnou sílu, musíme odletět!“ ,,NE! Bez nich nikam neletíme“ ,,To je rozkaz! Nasedejte nebo odletím bez vás.“ ,,Je mi líto. Vracím se pro ně“ Seskočím z vrtulníku a vracím se s plnou výbavou zpět do boje.
Nepřátelé nepředstavovali příliš velkou hrozbu, nebyli ani připravení, neboť ani netušili že jsem uprchl. Probojoval jsem se až k členům mého týmu, pozdě, Hawk byl mrtev, společně se zbytkem týmu jsme se dostali k vrtulníku který na nás s překvapením ještě čekal. Už uvnitř na mě řval rozzuřený velitel. ,,Uvědomujete si, že jste neuposlechl přímý rozkaz?! Postavím vás před vojenský soud, na to se spolehněte! Dostanete minimálně doživotí…“
A to se i stalo. Byl jsem odsouzen na doživotí. Ale mé volby jsem nikdy nelitoval, ani té druhé. Životem na útěku, životem STALKERA.

 

Ukrajina, 2013, blízké okolí Černobylu

 

Dorazil jsem na Ukrajinu, hned na okraji pověstné zóny jsem narazil na skupinku Stalkerů. ,,Nazdar, tebe jsem tu ještě neviděl, ty budeš novej co?“ ,,Ano.“ ,,Fajn, čím víc, tím líp, ale ani nemysli že tu budeš dělat nějakej bordel jo? Jinak tě velice rychle uklidníme, jdi dál do tábora, je tam plno jinejch nováčků jako jseš ty, kousek dál je pak překupník Sidorovič, kdybys chtěl cokoliv vědět, jdi za ním, ale je to pěkně vychcanej chlap, dej si na něj bacha.“ ,,Fajn, díky.“

Při procházce táborem jsem slyšel jen ruštinu, které sotva rozumím a hraní na kytaru. ,,No! Nadejchej se a pojď dál“ Slyším chraplavej hlas, který patří jistě zmíněnýmu Sidoroviči. ,,Co potřebuješ, zelenej?“ ,,Řekni mi něco o zóně, ještě to tu neznám“ ,,Nó, tak toho je hodně, řeknu ti základ, pak už si na ostatní přijdi sám, nemám na tebe celej den. Tomuhle se říká zóna, to jistě víš, neplatí tu skoro žádné zákony, takže se nediv pokud tu zažiješ něco neobvyklého, jako třeba anomálie. Na! Tu máš, detektor anomálií a PDA, v Zóně nepostradatelné pomůcky, později se mi za to odvděčíš, budu si to pamatovat, těm anomáliím se radši vyhni velkým obloukem, časem pochopíš, vydělat si zde můžeš jakkoliv, ale to hlavní je asi sbírat artefakty, jak je poznáš, se zeptej Lišáka, to je místní znalec anomálií, ví o nich všechno. Až nějakej najdeš, pojď s ním za mnou a já ti za něj dobře zaplatím.“ Vychytrale se pousmál, asi si myslel že jsem blbej a nevšimnu si toho, jakej je to podvodník. ,,No, pokračuj do tábora tam je hodně nováčků jako jsi ty.“
Nemohl jsem pochopit,  proč mě mají všichni za zelenáče. ,,Proč mě všichni sakra říkáte nováček? 15 let jsem byl ve službě v zelených baretech, dostal jsem víc ocenění než vy jste kdy snědl koblih, já se o sebe umím postarat!.“
,,Klídek, chlape, jen jsem ti chtěl poradit“

Sidorovič poznal, že to asi nebude žádný blbec který se nechá jen tak ochcávat. ,,V zóně ti žádný vaše vojenský techniky přežití nepomohou, alespoň ne uplně, tady platí úplně jiné zákony. Uvidíš sám. Až se tu nějak seznámíš, zase se stav. Zlom vaz, budeš to mít rychlejší, haha“ Zasmál se a dojedl to stehno kuřete. ,,Moc vtipný.“
Hned po odchodu od Sidoroviče jsem zamířil k táboru Stalkerů. Rozléhala se zde melodie kytary, a vzdálených zvláštních zvuků a vytí  psů, kterých si očividně nikdo vůbec nevšímal. Asi je to tu normální. Přisedl jsem si k ohni a jen tak poslouchal, co ostatní povídají za vtipy a příběhy. Stalkeři mají pěkně bujnou fantazii, kam na ty příběhy choděj? Doposlouchal jsem nějakej příběh o nějakým Andrejovi a jeho Paštice. Zvláštní je, že se tu o tom baví, jako kdyby to snad byla i pravda. Je toho na mě moc, na chvíli půjdu spát, zítra se tu seznámím víc.

Je ještě tma. Probudil jsem se dřív než jsem tušil. Zřejmě mě probudily výkřiky, nevím co se to děje, ale Stalkeři okolo si toho vůbec nevšímají. Zdál se mi zvláštní sen, Přede mnou stojí chlap v kapuci zády ke mně a z elektrárny vyběhnou hejna krys. Muž se otáčí pomalu ale s jistotou jako kdyby věděl, že ho sleduji, nikdy však nezahlédnu jeho tvář. Stalkeři říkají že zlé sny jsou v zóně normálka. Zaslechl jsem zvláštní legendu o stroji na plnění přání. Nevím jestli tomu mám věřit, toto místo je zvláštní. Zřejmě už neusnu, jdu se projít kolem, třeba něco najdu.

,,Počkej Stalkere!“ Zastaví ho muž mohutné postavy. ,,Ty jseš tu novej že?“ ,,To jsem.“ ,,Já také, říkej mi Dave, jdu s tebou, jestli ti to nevadí?“ ,,Jistě že ne.“  ,,Prý jsi dříve sloužil u zelených baretů, že?“ ,,Jo, asi před půlrokem“ ,,A proč jsi skončil?“ ,,Neuposlechnutí přímého rozkazu, u zelených baretů se to dost tvrdě trestá, nehledě na to že to bylo správné rozhodnutí.“ Když došli až k farmě, v nedalekém křoví byl slyšet šelest. Wha?! …Co to bylo?! …Slyšel jsi to?“ ,,Co jako?“  ,,Něco tu je,… v tom křoví.“ ,,Nic nevidím.“ Dave na křoví zasvítil baterkou. ,,Vidíš? Nic tam není“ …………. ,,Támhle to je!“ Noc byla temná, všude černá tma, jen asi 40m před Snakem a Davem pronikavě svítily 2 bílé oči, GRRRRR….. Rozzuřené zvíře se rozeběhlo přímo proti Daveovi, …Bum… Jedna rána z G36 a zvíře se zarylo rypákem do země. … ,,Wou, sakra ty máš ale mušku, vděčím ti za život, dík“ Snake přišel blíž k mrtvému zvířeti. ,,Co je to sakra za zrůdu? Tohle je tu normální?“ ,,Tohle je kanec, trochu pozměněnej místní radiací, ale ujišťuji tě že v zóně jsou mnohem podivuhodnější zvířata, Jako třeba Paštika.“

,,Počkat, ty snad té historce s Paštikou věříš?“ ,,No aby ne, viděl jsem ji na vlastní oči. Jdu radši zpátky do tábora, než se rozední, v noci je to tu moc nebezpečný.“ Snake se už chtěl vrátit s ním, když v tom zahlédl cosi vedle těla nestvůry, bylo to jako kámen ale lesklé a barevné. Možná to je nějaký artefakt, ukážu to Sidoroviči, co mi za to nabídne.

 ,,Hmm, …. No, .. Zvláštní, takovej jsem ještě neviděl, co má za vlastnosti?“ ,,To nevím, ani nevím jestli je to artefakt.“ Znejistil Snake. ,, No, artefakt to je, to ti mohu říct s určitostí, ale nevím jakej, od toho je tu Lišák. Teď ti za to můžu dát maximálně 1000 RU.“ ,,A kde bych toho Lišáka našel?“ Mrkni se do baru u 100 radů, nebo na smetiště on je pořád jinde.“ ,,Mno, já se ještě vrátím,“  Odešel zklamaně Snake.
 Mraky, na jinak temném nebi, se během chvíle rozešly a začalo ráno. Vydal jsem se do zmíněného baru, cestou jsem se nestačil divit, jaké kreatury tu v zóně pobíhají.  A to jsem ještě poměrně na okraji zóny. Cestou jsem zkoumal, jak asi ten artefakt funguje, musí mít přece nějakou moc….. Vtom zaslechnu hlasy, nesrozumitelné hlasy, jako kdyby snad vycházely přímo z toho artefaktu. Pšš..tščš..tš… Nerozumím tomu, motá se mi hlava, jakoby ten artefakt byl živý. Snad nezačínám bláznit.

 Dorazil jsem ke smetišti, podařilo se mi najít další artefakt, kamenný květ, ne příliš cenný, použití kolem vás vytvoří jakési pole, které pomáhá změnit trajektorii rychle letících objektů proti vám, sčetně kulek, nevýhoda  je že je radioaktivní. Vyměnil jsem ho za pár konzerv a Makarova, dobrá zbraň, kdysi dávno jsem s ní trénoval na výcviku zelených baretů.

 Dorazil jsem do baru, hudba se zde rozléhá po celé místnosti. ,,Hele, ty… neviděl jsi někdy nějakého Lišáka?“ ,,Mnó, … To si piš že jo, a slepého psa, to taky no… hele jako chápeš né?... To jako jo… A uvázali kóózy utrtrtr utrtrtr, a oni se jim útr utrhli. Heh. Aaaaaa vysoký jálóvééc , vysoký jáákó já, přeskoč hó má miláá, rovnýma nóóhama. Studánko, …“ ,,Aha, tak s tebou si asi moc nepokecám“ Vtom se jeden Stalker, takový brýlatý, starý profesor zvedl, a zamířil přímo ke Snakeovi. ,,Já jsem Lišák, ty mě sháníš? Co potřebuješ?“ Snake si Lišáka pečlivě prohlédl a zeptal se: ,, Potřeboval bych vědět co je tenhle artefakt zač.“ A podal ho Lišákovi. Muž si artefakt s udivením prohlížel. ,,Takový artefakt jsem snad ještě nikdy neviděl, má psychotronickou moc, nevím jak silnou, řekl bych že ho vytvořila anomálie gravitačního typu, ale není to kámen, s určitostí je to organické, možná nějaký živočich který zahynul v gravitační anomálii. Mohl bych ti za něj nabídnout až 10 000RU je to unikátní kousek.“ Snake se pousmál a vzpomněl na cenu od překupníka. ,, Prozatím si ho nechám, když tak ti dám vědět.“ ,,Jistě.“ Do baru dorazil Dave. ,,No nazdár, čéče ty zmizíš a ani nic neřekneš, šel bych s tebou čéče. Hele tady ti koupím jednu vodku a připijem, jak si mi tenkrát zachránil život, víš ne?“ ,,To by bylo fajn“ ,,Koukej, tamhle ho máš“ Ukázal Dave kamsi dozadu baru. ,,Co jako?“ ,,No přece Andrej, a koukej co mu pobíhá pod stolem a skřípe.“ ,,Paštika? No to mě podrž, co všechno je v té zóně možný, teď už mě nic nepřekvapí“ ,,Vážně?“ Pousmál se Dave. ,,Už jsi někdy viděl chlapa sníst si hlavu?“ ,,Ne.“ ,,Nó, tak tě může něco překvapit.“

 Snake se zahleděl na dva muže kteří si povídali u stolu. Pššt..šššha..hhh.. ,,Už je to tu zas, slyšel jsi to Dave?“ ,,Co?“ ,,Ty hlasy nebo co.“ ,,Ne nic, akorát pár vožralejch chlapů kteří si zpívají.“ ,,Aha, asi to nic nebylo.“ Snake znejistil a dále pozoroval ty dva muže. Když v tom jeden přestal a jen koukal na toho druhého, vzal pistoli a s žádnou emocí ve tváři druhého odstřelil. V baru nastalo hrobové ticho. ,,…Aaa.. To…. To já ne…“ Blekotal muž. ,,To já nechtěl, něco… něco mě ovládalo.“ Bodyguard  muže rychle vyprovodil ven. ,,Sakra, to byl Kobra, ten by nikdy neublížil ani mouše, co ho to sakra popadlo.“ Snake překvapením ani nemrkal. ,,Dave!“ Šeptal, Snake. ,,Myslím že s tím mám něco společného.“ ,,A co jako?“ Zeptal se nechápavě Dave. ,,Ti muži se normálně bavili, ale…. pak ,…. Nedokážu ten pocit přesně popsat, ale měl jsem pocit jako kdyby jsem byl tím mužem co zabil toho druhého. Myslím že jsem to nějak způsobil já.“ ,, Ale co blbneš? To je přece absurdní, prostě mu ruplo v bedně nic víc, to se stává v zóně.“ ,,No, já nevím“ Snake se kouknul na artefakt, ……. ,,Sakra!“…. Najednou měl pocit, jako kdyby všichni v baru byli jeho nepřátelé, pocit strachu, frustrace…. ,,Musím se toho zbavit!“ Nevím co je ten artefakt zač, ale nechci si s nim moc zahrávat.“ Přišel k Lišákovi a podal mu artefakt: ,,Na, prodám ti ten artefakt za 10 000RU jak jsme se domluvili,  ale dej na sebe pozor, mám z toho artefaktu divný pocit.“ ,,Bez obav. Tady máš peníze a já se na ten artefakt mrknu.“

 Snake přišel k Daveovi. ,,Můj první výdělek, celkem dobrý ne?“ ,,Jojo, nechápu že ti za ten šutr dal tolik.“ ,,Mno, já jsem rád že jsem se ho zbavil…. Hele vidíš támhletoho informátora? Dem si od něj koupit nějaké informace ne? Třeba řekne něco zajímavého.“ ,,No jen jdi, teď sis něco vydělal..“
 Informátor už tušil zisk. ,, Áá, informace chceš? Hele právě mám informace o jakési jeskyni, plné artefaktů, ovšem zde žije něco, přes co se pokoušelo projít už přes 15 Stalkerů, za 1000 jsou souřadnice tvoje.“ ,,No sem s tím“ ,,Dobře, severní okraj temného údolí, přesně zde.“ Ukázal na PDA. ,, No dobrá, někdy se tam vydám, ale ne aby si tu pozici vyzvonil někomu jinýmu, jasný?!“ ,,Hele, Dave, zejtra nás čeká akce, takže vem pušku a těžší vybavení. Půjdeme do Temného údolí.“ ,,No jak myslíš, doufám že tam nechcípnem.“ Hele dnes toho bylo dost, jdem se vyspat a zejtra nás čeká lov.“
 

 ,,Snaku! Vzbuď se!“  ,, Co, co coje?“ ,, Mluvíš ze spaní, asi nějaká noční můra či co.“ Snake zmateně koukal kolem. ,,Jo, zdál se mi fakt blbej sen, už toho začínám mít po krk. Zdálo se mi o Lišákovi.“ … V dálce je slyšet výstřel… ,,To bylo tady, někde na našem táboře“ Vykřikl Dave. Všichni se rychle seběhli, zjistit co se stalo. … Snake nemohl uvěřit svým očím, ležely zde dvě mrtvoly. Lišák a nějaký jiný Stalker. ,,Co se k sakru stalo?!“ V tom vyšel Stalker v uniformě frakce Povinnost a vysvětloval: ,,To Lišák, nevím co to do něj vjelo, najednou vzal zbraň, ani nevím kde ji sehnal, a zastřelil Marka. Pak se snažil zastřelit mě, ale byl jsem rychlejší“ Snake přistoupil k mrtvém tělu Lišáka, a vyndal mu z kapsy PDA a otevřel zápisník.

PDA:   - 12.5. 2013
- Dostal jsem nový druh artefaktu, doposud jsem podobný nikdy neviděl, začnu s rozborem charakteristiky objektu.
            - 13.5. 2013
- Cítím že mě artefakt ovládá, mám nekontrolovatelné chování. Zjistil jsem okolnosti vzniku artefaktu. Pravděpodobně vznikl v anomálii GRAVIKONCENTRÁT, do které se chytil živý zdravý KONTROLOR. Artefakt zdědil vlastnosti oběti, a proto se obávám že může být vysoce nebezpečný.

 

,,Dave, myslím, že kdybych se toho artefaktu nezbavil včas, ležel bych tu místo Lišáka já...“