• shadow of chernobyl
  • clearsky
  • call of pripyat
  • stalker 2
  • metro 2033
  • modding
  • larp
  • Čerrnobyl
  • forum
Registrovaných užívate¾ov: 3589
Zaslaných príspevkov: 100875
forum
S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl
Datastor Modpack Main Spanish STALKER Community STALKER Community in France RPG Vault
Prvá slovenská fanstránka o hernej sérii WORMS NightStalkers: Return to Chernogorsk Zone - OFP Mod ChernobylZne.cz




S.T.A.L.K.E.R. Shadow of Chernobyl

Poviedky - Pro dobrotu na žebrotu

ciara
20.05.2008 |
Autor: Shiftyshooter
 
Krtek vlezl do baru a objednal si dvojitou vodku. Když jí do sebe překlopil, sedl si a začal se hrabat ve svém pda.
Byl tak zabraný do dolování informací, že si ani nevšiml, že za ním někdo stojí.
"Jak se máš, stará vojno?!" Řekla osoba, která za ním stála a položila mu ruku na rameno.
"Náázdar Aleksi, jak je?" Odvětil mu stejně přívětivě Krtek. "Hospodo, hoď nám sem láhev vodky!"
"Ne, nezlob se, nejsem tu kvůli legraci. Měl bych pro tebe kšeft."
"Vo co se jedná?" Krtek se při slově kšeft zhrozil. Věděl dobře, že práce od Alekse nejsou hračka.
"Jedná se vo katakomby v Agropromu. Je tam jeden člověk, kterýho musíš dostat ven a pokud možno živýho. Nikdo vo něm tři dny neslyšel, ale ví se že tam je. Viděli ho, když šel dovnitř ale už nevyšel. Nedávno se tam nastěhovalo klubko banditskejch sviní, tak je možný, že ho prostě živýho nedostaneš, ale zkus to. Vynese ti to slušnej balík." Při těchto slovech se Aleks otřásl. Nerad mluví o Agropromu od doby, co tam málem zůstal. Oba parťáky mu tehdy roztrhali Upíři. Dva zabil puškou, jednoho pistolí, a posledního tehdy ubodal. Od tý doby má taky na ruce obtisk chapadel a nemá ucho.
"Hele, prostě mi zadej do pdačka informace a uvidíme, co dál. Na tuhle práci budu potřebovat, kalašnikova, pokud možno, novýho nebo zánovního, tak dvě stě nábojů, průraznejch, potaženejch teflonem a pětačtyřicítku." Krtek patřil k těm, co jsou tak dobří, že si mohou diktovat podmínky mise.
"Dobře, ale prosim tě, zkus se tam dostat pokud možná potichu. Nikdo neví co tam teď je a jestli tam jsou ještě ti banditi. Abys nedopadl jako já." I přesto, že byl v Zóně již téměř deset let, patřil Aleks k těm, co mají charakter.
"Jasně neboj."

Druhého dne, když dorazil Aleks zpět do baru, podal Krtkovi batoh plný olova.
Když si Krtek všechno zkontroloval, koupil si u barmana jídlo na tři dny a vyrazil.
"Kámo, hodně štěstí." Popříál mu Aleks, a Krtek mu poděkoval a zasalutoval. Jejich zvyk. Zvyk Stalkerů.
Krtek došel až ke vchodu do katakomb bez problémů. Ty nastaly, když se chystal vstoupit dovnitř. Cestu mu zastoupil bandita a chtěl "vstupné". Krtek mu zarazil hlaveň kalašnikova do krku, zakroutil a rozdrtil badnitovi hrtan. Ten se zkroutil v křeči a tiše umřel.
"Příště, si dej pozor, debile." Procedil skrze zuby a zapnul si noční vidění. "CENZÚROVANÉ, furt stejná tma, jako v prdeli!"
Potichu prošel kolem dvou dalších a třetího uškrtil když mu prošel za zády. Popruh od kalašnikova je svině.
Najednou, z ničeho nic, nalezl pistoli. Ta mu byla povědomá. Byla to přesně ta, co mu o ní říkal Aleks. Patřila onomu nováčkovi, co ho Krtek hledal. O kus dál byla kaluž krve. Čerstvé.
"A hele, co to tu máme? Čerstvá krev..." Tady jde o víc, než jen o jednoho nováčka, že jo Aleksi, pomyslel si Krtek.
Vlezl do místnosti, kam kaluž vedla...

Probral se z hlavou třeštící po ráně pažbou.
"Jak se máš, Krtku?" Ozvalo se odněkud zleva, a Krtek poznal Aleksejův hlas.
"Co se děje? Proč jsem tu? Proč jsem zpoutanej? Co vo de mně CENZÚROVANÉ chceš?!!" To už Krtek křičel a cloumal provazy, kterými byl spoután.
"Víš, Krtku, nezlob se na mě, ale nejsi vratná investice. Nic z tebe nemám. A navíc, víš toho už moc, abys věděl v jakejch levotách sme spolu šlapali. A jak asi určitě víš, málokdy to bylo čistý. Proto jsem tě potřeboval sejmout. Nemohl jsem si troufnout udělat to na povrchu, kde máš spoustu přátel a známejch a tak jsem tě musel nechat oddělat těma banditama. Přiznávám, že si mě trohu zaskočil tim, že si je zlikvidoval nebo obešel, ale prostě sem věděl, že se dostaneš až sem. Proto jsem tu na tebe čekal." Mluvil klidně a vyrovnaně. Do oka mířil Krtkovi jeho vlastním Makarovem. Pozlaceným, kterého od Alekseje dostal jako dík, když mu zachránil krk v jedný šlamastyce.
"Mohlo mi bejt jasný hned, že si hajzl. Ale, že až takovýho formátu, to bych fakt nečekal." Když se Aleks naklonil až ke Krtkovému obličeji, dostal hlavičku, při které mu Krtkovo čelo zarazilo nos do lebky. Upadl na zem a ani se nehnul. Krtek mezitím vytáhl z rukávu nůž, rozřízl si porvazy a vzal si Makarova. Našrouboval tlumič, namířil Aleksovi na hlavu a zmáčkl spoušť. Pro jistotu dvakrát. Když odcházel, narazil na jednoho z těch banditů, které cestou obešel. zmáčkl spoušť, ale zbraň se zasekla.
"CENZÚROVANÉ!! Chcípni šmejde!" Zařval Krtek a hodil po něm nůž. Zase netrefil. "Do prdele!! Co na mě tak čumíš!!" Zařval zase, protože bandita na něj nevěřícně koukal, lomcování se zaseknutým kalašnikovem už dávno zanechal. Skočil po Krtkovi a kolem nich porlétlo něco zatraceně rychlého a zatraceně neviditelného.
"CENZÚROVANÉ! Kámo myslim, že si mi zachránil život!! Dělej dej mi toho Kalacha, ten zmrd se vrací!!" Vzal Kalašnikova, vyhodil zásobník, sáhl do vesty a vytáhl nový. Zarazil ho do zbraně, natáhl závěr, zaseknutá nábojnice vylétla a zatočila se ve vzduchu. Závěr zapadl zpět a řičivé staccato střelby se rozlehlo katakombou. Upírova tvář se rozprskla a ozdobila stěnu působivou mozajkou.
"Tak jsme si kvit, co?" Řekl Krtek, když se postavil a prohlédl si mrtvolu Upíra.
Oba dva společně se dostali až do baru. Když dovyprávěl Krtek tuhle příhodu barmanovi, měli za sebou už druhou láhev vodky.