S.T.A.L.K.E.R. Clear Sky
Chvíle, na kterou mnozí z Vás čekali, je zde - vyhlášení vítězů naší soutěže v kategorii Nejlepší povídka a Nejlepší fotografie s tematikou stalkerství. No a jak to nakonec dopadlo? Suverénně nejlepší povídku, pro kterou hlasovali i návštěvníci našeho diskuzního fóra, napsal Miroslav Božejovský a jmenuje se Dopisy. Zde je krátký úryvek:
V pokoji, který jsme si s Váňou zabrali, muselo dřív bydlet nějaké dítě. Jsou tu jen dva kusy nábytku. Drátěná postel, kterou jsem si musel spravit, a polička, na které sedí hadrová panenka. Nemám ji rád. Vždycky, když jdu spát, panenka se na mě dívá. A pohled knoflíků, které má místo očí je nesnesitelný. Panenka se dívá nevinně, a přitom jakoby vyčítavě. Vyčítá všem, vyčítá lidem že způsobili katastrofu v elektrárně, že zmařili tolik životů, vyčítá neznámému zlu, že způsobilo Zónu, vyčítá dítěti, které zde bydlelo, že ji nechalo ležet na poličce, vyčítá mě, že lehám na postýlce toho dítěte. Panenka vyčítá, tiše, bez jediného slůvka. Už dávno jsem ji chtěl smést z poličky, uniknout jejímu pohledu. Ale nemám odvahu se jí byť jen dotknout.
I ostatní povídky byly povedené a vybírat mezi nimi pro nás bylo skutečně obtížné. U fotek byla situace mnohem snadnější - nakonec jsme vybrali dílko Jakuba Hřiba, na které se můžete právě nyní podívat (pro zobrazení v plné velikosti stačí kliknout na náhled):
V pokoji, který jsme si s Váňou zabrali, muselo dřív bydlet nějaké dítě. Jsou tu jen dva kusy nábytku. Drátěná postel, kterou jsem si musel spravit, a polička, na které sedí hadrová panenka. Nemám ji rád. Vždycky, když jdu spát, panenka se na mě dívá. A pohled knoflíků, které má místo očí je nesnesitelný. Panenka se dívá nevinně, a přitom jakoby vyčítavě. Vyčítá všem, vyčítá lidem že způsobili katastrofu v elektrárně, že zmařili tolik životů, vyčítá neznámému zlu, že způsobilo Zónu, vyčítá dítěti, které zde bydlelo, že ji nechalo ležet na poličce, vyčítá mě, že lehám na postýlce toho dítěte. Panenka vyčítá, tiše, bez jediného slůvka. Už dávno jsem ji chtěl smést z poličky, uniknout jejímu pohledu. Ale nemám odvahu se jí byť jen dotknout.
I ostatní povídky byly povedené a vybírat mezi nimi pro nás bylo skutečně obtížné. U fotek byla situace mnohem snadnější - nakonec jsme vybrali dílko Jakuba Hřiba, na které se můžete právě nyní podívat (pro zobrazení v plné velikosti stačí kliknout na náhled):
20.11.2008 | datastor